Rozpočet vzdělávacího projektu a úskalí jeho tvorby (část 2)

Úvod

Kromě nákladů na odměny pracovníků, vybavení, cestovného a nákupu služeb, vzdělávací projekt umožňuje zpravidla financovat i další potřebné výdaje. Ve stati níže se seznámíme se správným začleněním dalších výdajů do příslušných nákladových položek nesoucích názvy: stavební úprava, přímá podpora, křížové financování a nepřímé náklady.

Další položky rozpočtu

Projekty se mnohdy neobejdou bez příprav prostor pro realizaci projektu. V případě, že žadatel disponuje vlastními prostorami, tj. nebude v nájmu, je možné, aby provedl stavební úpravy. Stavební úprava je celek stavebních prací, kam se počítá například: zednické práce, osazení dveří, i pokládka podlahové krytiny, výmalba apod. Patří sem to, co je neoddělitelné od místnosti či budovy. Limit pro přímou podporu je 40 tis. korun za jednu stavební úpravu. Dbejme toho, aby stavební úprava nebyla zaúčtována jako investiční výdaj, ale z rozpočtových prostředků na údržby a opravy.

Složitou kapitolou je tzv. přímá podpora. Sem patří zejména mzdové příspěvky, které při práci s žáky nevyužijeme. Jedná se o náhrady mezd dospělým zaměstnaným lidem, kterým je kompenzována mzda po dobu, kdy se účastní projektu. Nebo sem patří i mzdy na nově vytvořená pracovní místa pro cílovou skupinu. Mzdové příspěvky nezaměňujme s náklady na lidské zdroje. Tato položka je výhradně určena cílovým skupinám. Z kapitoly lidské zdroje platíme pracovníky, kteří zajišťují realizaci projektu.

Do přímé podpory patří také cestovné. To již u žáků využijeme v případě, že plánujeme exkurse, výlety apod. Zde plánujeme náklady za pronájem autobusu či jednotlivé jízdenky. Do přímé podpory účastníků patří i zmíněný spotřební materiál. I když jako jednotku uvedeme např. sadu materiálu, musíme jinde v žádosti rozepsat, čeho kolik každý účastník dostane. Výdej a nákup materiálu je administrativně velmi náročný. Prakticky musíme evidovat datum výdeje, které koresponduje s konkrétní aktivitou projektu, a zároveň musíme složitě prokazovat vztah vydaného materiálu k jednotlivcům i k nabytým kompetencím či výstupům projektu. Doporučuji proto krýt náklady na materiál z nepřímých výdajů.

Křížové financování je další limitovanou položkou. Limit je stanoven zpravidla ve výši kolem 4 %, ale maximální podíl je stanoven dle přímých nákladů na celý projekt. Sem patří taxativně vyjmenované předměty, např. nábytek. Sem patří také předměty, které nelze dát do kapitoly č. 3 – nákup zařízení a vybavení, tzn., zpravidla jde o předměty, které přesahují definici neodpisovaného majetku. Křížové financování je specifickou položkou a křížové je to proto, že v konečném důsledku na tyto peníze přijdou z jiného fondu, než je ESF.

Rozpočet projektu nezná samostatnou položku pro daň z přidané hodnoty, jako jsme tomu zvyklí u investičních projektů. Z toho vyplývá, že ceny do jednotlivých kapitol musíme kalkulovat včetně DPH, pokud žadatelská organizace nemá nárok na odpočet DPH při vstupu.

Do nepřímých nákladů patří všechny výdaje, které přímo nevedou k dosažení plánovaných výsledků a cílů. Proto sem patří náklady na spotřebu kanceláře, vodné, stočné, pronájmy ale také administrativa. Do kapitoly č. 1 proto neuvádíme například odměny účetním a pracovníkům, kteří bezprostředně nepracují s výstupy projektu či s cílovou skupinou. Hranice určení co je administrativa a co již není, není zřejmá, o čemž svědčí i fakt, že poskytovatel dotace zpravidla akceptuje zařazení honoráře na finančního manažera do lidských zdrojů. Proto v tomto bodě zvlášť nepodceňujte situaci a konzultujte s vyhlašovatelem výzvy možná rizika. Maximální podíl nepřímých výdajů je variabilní a pohybuje se dle celkové výše nákladnosti projektu kolem 18 %. Výhodou těchto výdajů je, že účetní doklady nemusíme předkládat poskytovateli dotace ke kontrole.

Doporučení na závěr

Rozpočtu je dobré věnovat maximální pozornost a každý výdaj velmi pečlivě uvážit. A je nutné zamyslet se i nad objemem výdajů v časové ose a dbát čerpání zálohových plateb v maximální výši. Pomalé čerpání oproti plánu vytváří potřebu vyšších finančních prostředků do budoucna, což může působit zejména finančním manažerům nemalé problémy s likviditou.