Projekty ve školních vzdělávacích programech škol

Úvod

Projekt je systematická práce realizovaná ve vymezeném časovém rámci s definovanými vstupy a výstupy naplňujícími konkrétní cíl. Realizace projektu se zcela jasně váže ke společenské objednávce, deklarované nějakým strategickým dokumentem, resp. jejich soustavou. Vzdělávací projekty zpravidla mají naplňovat obecný rámec Bílé knihy vzdělávání či operačních programů. Operační programy jsou zvláštním typem koncepčních dokumentů, které s sebou přinášejí i finance. Vazba realizovaného projektu k operačnímu dokumentu je bedlivě sledována přímo poskytovatelem dotace. Připustíme-li, že veškerá vzdělávací činnost škol by měla mít koncepční oporu i na nižší úrovni, tedy ve školních vzdělávacích programech, naskýtá se otázka, zda projekty realizované školami, musí mít prokazatelnou vazbu ke strategickým dokumentům školy, tzn. ke školním vzdělávacím programům.

 

Projekt jako zvláštní druh kurikula

Mezi charakteristické znaky projektu patří nutná přidaná hodnota a inovativnost, jakož i schopnost přenést výsledky projektu do dalších oblastí přesahující rámec realizátorovy organizace. Ať již jej obohacují, vymýšlejí nové přístupy či jinak doplňují výuku.  Přesto se domnívám, že u přípravy projektů, jejichž příprava je mnohdy rychlým a operativním počinem, nezbývá prostor na to zamýšlet se nad vazbou ke školnímu vzdělávacímu programu. Vyvolává to dojem, že projekty, přestože mají vysokou komponentu vzdělávacích aktivit nebo jejich výstupem jsou inovované vzdělávací produkty, jakoby s nimi ve školních vzdělávacích programech nebylo vůbec počítáno.

Účelem kurikulárních dokumentů na školní úrovni je zejména zajistit provázanost vzdělávacího obsahu a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě.  U projektů se bedlivě sledují obdobná kritéria, a to třeba v konkrétní vazbě na regionální trh práce.

Projekt je svým způsobem normou, která stanovuje zdroje, současný stav, cíle, čeho má projekt dosáhnout, ale také postupy. Výzvy k předložení žádosti o dotaci školám umožňují, podobně jako rámcový vzdělávací program poměrně velkou míru vlastní iniciativy a tvořivosti. Projekty například mnohdy zavádějí nové vzdělávací metody nazývané inovovanými vzdělávacími produkty. A to s vyžadovanou přesností. Kurikulům jako je školní vzdělávací plán jistě chybí plán finanční, ale o to je svým způsobem projekt propracovanější. Měřitelnost úspěchu projektu je také něčím, což by mohlo být pro plnění školních vzdělávacích programů inspirující. Programy škol zpravidla neurčují indikátory pokroku ve stanovených cílech.

Pokud někomu připadá srovnání projektů se školními vzdělávacími programy zavádějící, je nutné si uvědomit minimálně tu analogii, že významně zasahují do kurikulárního systému a kompendia školy. Projekty představují vizi a představu o tom, jak vyučovat, tudíž jim jistou koncepční funkci projektu nelze upřít. Zároveň jsou plánem realizace, projekty určují detaily a postup týmu pedagogických a jiných pracovníků. Jinými slovy řečeno určují, čeho se dosáhne podobně jako školní vzdělávací program.

 

Projekty do školních vzdělávacích plánů?

Projekt je jakýmsi kurikulem v koncepční i realizační formě. Přesto s projekty, jimiž míníme dočasné aktivity se zvláštním způsobem dotovanými vzdělávacími prostředky, školní vzdělávací programy je ve svém obsahu zpravidla nijak nezohledňují. Nemusí to nutně znamenat chybu v koncepčním řízení vzdělávání, ale minimálně jde o mezeru v systému koncepčních dokumentů školy.

Návaznost na projekty se může implicitně objevovat ve školních vzdělávacích programech, resp. v konkrétních osnovách. Prostor k analogii je u průřezových témat. Jasná vazba mezi školním vzdělávacím programem a projektem by jednoznačně měla korespondovat s výukovými cíli. A tuto vazbu můžeme detekovat zejména zpětně. Školy se totiž „chytají“ příležitosti realizovat projekt, až když je to aktuální a jsou konečně známé podporované aktivity. Tudíž školy mají patrně těžší pozici v tom, aby předpokládaly vazbu budoucích projektů na školní vzdělávací plán. Proto k realizaci projektů je často přistupováno bez plánu, tedy ad hoc.

 

Závěr

V současné době, kdy se klade velký důraz na řízení vyučovacího procesu pomocí kurikula na školní úrovni, je nutné zabývat se i otázkou, zda projekty, realizované školami, jsou v souladu se školními vzdělávacími programy. Není ani jasná otázka, jakým způsobem projekty do školního vzdělávacího plánu uvádět, když jejich realizace je závislá na faktorech určujících úspěch ve výběrovém řízení o dotaci. Vzhledem k tomu, že projekty řeší vzdělávací problémy na místě, tak je možné konstatovat, že projekty do kurikula školy zasahují a minimálně vytváří jeho doplněk či inovativní nadstavbu. Proto by se úvahy škol měly ubírat i směrem, který určí místo a orientaci případných projektů a jejich místo ve školním vzdělávacím programu.