Projekty ESF – příležitost rozvoje školy

Cyrilometodějské gymnázium a mateřská škola v Prostějově slaví v letošním roce 20. výročí svého založení – první studenti do školy nastoupili v září 1992. Jsme školou církevní, jejím zřizovatelem je Arcibiskupství olomoucké. Škola sdružuje vedle jednotřídního osmiletého gymnázia (240 studentů) a mateřské školy (25 dětí) také školní klub, středisko volného času mládeže a centrum celoživotního učení,  při škole pracuje informační centrum mládeže. Cílem školy je poskytovat kvalitní vzdělávání, tj. pomáhat našim žákům objevovat, kdo je člověk, pomáhat nacházet vlastní životní poslání a vybavit je znalostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami, které budou pro naplnění svého poslání potřebovat tak, aby mohli prožít smysluplný a tedy šťastný život v technickém, globalizovaném světě.

Od vyhlášení prvního programovacího období evropských strukturálních fondů jsme vnímali projekty Evropského sociálního fondu jako jedinečnou příležitost rozvoje vzdělávacího programu školy.  V letech 2005 – 2012 jsme  realizovali čtyři projekty, v dalších projektech jsme byli zapojeni jako partner. Celkem škola získala prostřednictvím projektů ESF částku přesahující 13 miliónů Kč.  Projekty proměnily vzdělávací program školy, zvýšily poptávku rodičů po škole a výstupy projektů jsou využívány i jinými školami Olomouckého kraje i celé České republiky.

První projekt jsme řešili v letech 2005 -2007 v rámci OP RLZ, prioritní osa 3.1. a nesl název „Doopravdy“. Jednou z klíčových aktivit projektu bylo zpracování a realizace systému pobytových a docházkových kurzů zaměřených na rozvoj klíčových kompetencí žáků, především kompetence intrapersonální a interpersonální. Vycházeli jsme ze zkušenosti, že pokud chceme klíčové kompetence žáků v souvislosti s kurikulární reformou a posláním školy cíleně a systematicky rozvíjet, pak je pro ně třeba vytvořit vzdělávací prostor a systematický program. Nelze spoléhat na to, že v každé vyučovací hodině na žáky pedagogicky působíme. Navíc v žádném z předmětů se nezabýváme těmi nejdůležitějším existenciálním otázkami – kdo jsem, jaký je smysl mého života, jak mám žít. A přitom právě tyto otázky a odpovědi na ně jsou u starších žáků základem motivace k učení a orientace v životě. Protože nám nejde o předávání ideologie, ale naopak chceme otvírat mladé lidi vlastnímu hledání otázek a odpovědí, jsou kurzy vedeny metodou komentované zážitkové pedagogiky. Již názvy kurzů vypovídají o jejich náplni: „Kdo jsem“ „Líbí se mně“, Láska a zamilovanost“, „Žádný člověk není ostrov“ a další. Výstupem projektu jsou nejen samotné kurzy, ale i sada metodických listů – návodů pro jejich realizaci. Součástí řešení projektu bylo i proškolení pedagogů z různých škol v rámci celé ČR.

V letech 2006 – 2008 jsme řešili projekt s názvem „Štěstí začíná uvnitř“. V průběhu projektu jsme vytvořili nový vzdělávací předmět „Strategie osobnostního rozvoje“, napsali a vydali pro tento předmět učebnici a metodiku. Projekt vycházel ze zkušenosti, že intrapersonální i interpersonální kompetence nelze založit pouze na zážitkové pedagogice, ale je třeba srozumitelně předat žákům i poznatky moderní psychologie, antropologie, sociologie a dalších věd o člověku a společnosti. Součástí projektu bylo opět proškolení pedagogů z dalších škol.

V letech 2009 – 2011 jsme v rámci OP VK, prioritní osa 7.1.3, zpracovali projekt s názvem „Akademie rozvoje klíčových kompetencí pedagogů“. K projektu nás vedla skutečnost, že pokud jako učitelé máme rozvíjet klíčové kompetence žáků, tak především jimi musíme sami disponovat – dát můžeme jen to, co máme. V rámci projektu pedagogičtí pracovníci naší školy absolvovali dvakrát ročně třídenní pobytové semináře s profesionálním koučem, lektorský tým pro osobnostní rozvoj prošel speciálním výcvikem a byly zpracovány výukové materiály pro pedagogické pracovníky.

V červnu letošního roku jsme dokončili zatím poslední projekt financovaný ESF s názvem „Centrum podpory etické výchovy v Olomouckém kraji“ (OP VK, prioritní osa 1.1.). Protože od školního roku 2000/01 na gymnáziu úspěšně vyučujeme předmět etická výchova, bylo cílem projektu pomoci ostatním školám v Olomouckém kraji zavést předmět Etická výchova do jejich školních vzdělávacích programů. V rámci projektu prošlo výukou etické výchovy více jak 500 žáků různých škol, téměř 30 pedagogů Olomouckého kraje absolvovalo 250 hodinový kurz etické výchovy a rozšířilo si pedagogickou způsobilost o další předmět. V rámci projektu byla vypracována sada 230 pracovních listů pro výuku etické výchovy spolu s metodikou pro pedagogy. 

Projekty jsou jednoznačně příležitostí rozvoje školy, kladou však na jejich pracovníky značné nároky. Mohou se stát dokonce i ohrožením školy a to v oblasti lidských i finančních zdrojů, či kvality výuky.

Protože školy jsou dlouhodobě podfinancovány, zaměstnávají často méně pracovníků, než by na splnění všech zadaných úkolů potřebovaly. Pokud školy na některé své úkoly či projekty nerezignují, pak jakákoli další činnost ohrožuje aktivní pedagogy přetížením a to zvlášť tehdy, pokud škola chce projekt řešit pouze vlastními silami. Osvědčilo se nám mít v týmu jako interního či externího pracovníka projektového manažera, který na základě záměrů pedagogů projekt sepíše a koordinuje či řídí. Další klíčovou osobou je ekonomický manažer projektu. V naprosté většině případů kontrolní instituce přichází prověřit ne věcnou stránku projektu, ale oprávněnost užití finančních prostředků.  Pokud projekt nemá školu finančně ohrozit (vratka řádu několika set tisíc Kč nemusí být pro školu snadná), musí být ekonomická stránka projektu v naprostém pořádku. Optimální situace samozřejmě je, pokud škola zaměstnává ekonoma, který je ochoten a schopen projekt finančně řídit. Ne vždy tomu tak však je.

I když škola splňuje uvedené předpoklady, klíčovými osobami úspěšného projektu jsou pedagogové. Na nich zpravidla leží tíha naplnění projektového záměru. Škola je vzdělávací instituce, a proto by nikdy neměla nastat situace, že projekt je z důvodu časové tísně řešen na úkor kvality ostatní výuky. Pokud tomu tak je, snižuje se motivace žáků k učení a  k plnění dalších povinností, snižuje se pracovní nasazení celého pedagogického sboru a je ohrožena image školy.

Projekty znamenají také finanční riziko školy a to nejen případnou vratkou neoprávněně užitých finančních prostředků. Komplikací je jednak 10% zadržení finančních prostředků až do uzavření projektu a odsouhlasení závěrečné monitorovací zprávy (přitom samozřejmě všechny projektové prostředky jsou vyčerpány). Daleko výraznější ohrožení finanční stability školy vyplývá ze zpoždění plateb od řídící agentury. Není výjimkou, že řídící agentura má půlroční zpoždění plateb, ale škola musí své finanční závazky plnit včas. Pokud škola nemá velkorysého zřizovatele, který jí formou bezúplatné půjčky dočasně poskytne chybějící prostředky, škola si musí vzít bankovní úvěr. Úroky z bankovního úvěru ve výši statisíce Kč však nejsou malé a samozřejmě nejsou uznatelnými náklady projektu a ani je nelze hradit ze státní dotace poskytnuté na provoz školy.

Přes všechna tato a další úskalí jsou projekty ESF jedinečnou příležitostí pro to, jak nejen školu vybavit technicky, ale především zvýšit kvalitu poskytovaného vzdělávání.