Projektové řízení na stranách knih 2. část

Projektové řízení na stranách knih 2.

 

Vše staženo staženo 15.6.12

 

 

http://www.grada.cz/management-rizik-projektu_6060/kniha/katalog/

 

Management rizik projektů - Korecký MichalTrkovský Václav

 

Anotace

Kniha se komplexně zabývá řízením rizik v projektech, se zaměřením na projekty prováděné v průmyslových podnicích. Představenou metodiku, která je v souladu s aktuální normou ČSN ISO 31000 Management rizik - principy a směrnice z roku 2010, lze však použít pro všechny typy projektů. Publikaci ocení jak projektoví manažeři a specialisté na řízení rizik v praxi, tak lidé z akademické sféry. Čtenář díky knize získá přehled o stavu problematiky managementu rizik, seznámí se s fázemi, metodami a postupy managementu rizik projektů a také s vlastní metodikou managementu rizik, která byla vytvořena na základě zkušeností z aplikace teoretických poznatků při praktickém řízení rizik v průmyslových podnicích. Koncepce knihy umožňuje osvojení používaných postupů a metodik v praxi a použití knihy pro vybrané oblasti zájmu čtenáře. Hlavní postupy a metody jsou aplikovány na praktických příkladech.

 

Z obsahu

O autorech 11
Řekli o knize 13
Úvod 15
1. Management rizik a projektový management 21
1.1 Pojem rizika, riziko v podnikání 22
1.1.1 Úvod do problematiky managementu rizik 22
1.1.2 Definice základních pojmů managementu rizik 32
1.1.2.1 Pojmy management rizik a řízení rizik 32
1.1.2.2 Pojem riziko 33
1.2 Definice rizika při managementu projektů 36
1.2.1 Základní pojmy v projektovém managementu 36
1.2.2 Základní pojmy v managementu rizik projektu 40
1.3 Riziko jako hrozba a příležitost 43
1.4 Typy projektů v podnicích 45
1.4.1 Přehled typů projektů 45
1.4.2 Externí projekty dodávky zákazníkovi 50
1.4.3 Interní projekty 55
1.4.3.1 Projekty výzkumu a vývoje 55
1.4.3.2 Investiční projekty 58
1.4.3.3 Projekty IT 60
1.4.3.4 Projekty organizačních změn, restrukturalizace 60
1.5 Životní cyklus a fáze projektů 61
1.6 Shrnutí 66
1.7 Kontrolní úlohy 68
Řešení úloh v kapitole 1 69
Literatura 70
2. Postup managementu rizik 75
2.1 
Přínosy zavedení metodiky managementu rizik 76
2.2 Management rizik - intuitivní postup 76
2.3 
Používané metodiky a procesy managementu rizik 79
2.3.1 
Metodiky managementu rizik a jejich výběr k porovnání 79
2.3.2 Vznik a charakteristika normy ISO 31000:2009 81
2.3.3 
Proces managementu rizik podle normy ISO 31000:2009 82
2.3.4 Porovnání fází procesů managementu rizik 84
2.3.5 Popis vybraných metodik managementu rizik projektů 93
2.4 
Navržená metodika managementu rizik projektů 101
2.4.1 Struktura a značení procesu managementu rizik 101
2.4.2 Fáze navrženého procesu managementu rizik 103
2.4.3 Přehled navrženého procesu managementu rizik 106
2.4.4 
Porovnání navrženého procesu managementu rizik s vybranými
metodikami 109
2.5 
Propojení managementu rizik a managementu projektu 112
2.5.1 Fáze Koncepce projektu 115
2.5.2 Fáze Hrubý plán projektu 116
2.5.3 Fáze Detailní plán projektu 118
2.5.4 Fáze Realizace projektu - provedení 118
2.5.5 Fáze Realizace projektu - ukončení 119
2.5.6 Fáze Realizace projektu - záruční provoz 120
2.5.7 Fáze a etapy managementu rizik a fáze projektu 120
2.6 
Příklad projektu pro představení managementu rizik 123
2.7 Shrnutí 124
2.8 Kontrolní úlohy 126
Řešení úloh v kapitole 2 127
Literatura 129
3. Fáze R1 - Stanovení kontextu managementu rizik 133
3.1 
Cíle, zásady a postup pro Stanovení kontextu managementu rizik 134
3.2 Potřebné vstupní údaje 136
3.3 Metody vhodné pro Stanovení kontextu 137
3.3.1 Metoda šesti otázek (6W) 137
3.3.2 Určení rolí a odpovědností 138
3.4 
Popis postupu Stanovení kontextu managementu rizik 143
R1a Strategie procesu managementu rizik 143
R1b Podklady k projektu, vnitřní a vnější souvislosti 150
R1c Volba rozsahu a plán managementu rizik 153
3.5 Výstupy fáze Stanovení kontextu 158
3.6 Aplikace na příkladu 158
R1a Strategie procesu managementu rizik 158
R1b Podklady k projektu, vnitřní a vnější souvislosti 160
R1c Volba rozsahu a plán managementu rizik 163
3.7 Shrnutí 165
3.8 Kontrolní úlohy 166
Řešení úloh v kapitole 3 167
Literatura 168
4. Fáze R2 - Identifikace rizik 169
4.1 
Cíle, zásady a postup pro Identifikaci rizik 170
4.2 Potřebné vstupní údaje 171
4.3 
Metody vhodné pro Identifikaci rizik 171
4.3.1 Model rizika projektu 171
4.3.1.1 Některé používané modely rizika 171
4.3.1.2 Doporučený model příčina - riziko - účinek 173
4.3.2 Struktura rizik a třídník rizik 177
4.3.2.1 Potřeba a přínosy systému třídění a označení rizik 177
4.3.2.2 Přehled třídění rizik uváděného v literatuře 177
4.3.2.3 Popis navrženého systému třídění a označení rizik 180
4.3.2.4 Specifika rizik podle typu projektu 194
4.3.2.5 Charakteristika hlavních skupin rizik 195
4.3.2.6 Rizika v projektech výzkumu a vývoje 206
4.3.2.7 Rizika v investičních projektech 208
4.3.3 Metody identifikace rizik 209
4.3.3.1 Posouzení dokumentace a báze znalostí 210
4.3.3.2 Brainstorming 211
4.3.3.3 Provedení "Pre-Mortem" 213
4.3.3.4 Technika nominální skupiny 214
4.3.3.5 Afinitní diagramy (diagramy příbuznosti) 214
4.3.3.6 Strukturované rozhovory, diskuse s experty 215
4.3.3.7 Metoda Delphi 216
4.3.3.8 Dotazníky 217
4.3.3.9 Analýza SWOT 218
4.3.3.10 Kontrolní seznamy - checklisty, promptlisty 220
4.3.3.11 Analýza předpokladů a omezení 220
4.3.3.12 Analýza kořenových (prvotních) příčin 222
4.3.3.13 Analýza příčin a důsledků (diagram Ishikawa, rybí kost) 223
4.3.3.14 Systémové a procesní diagramy 224
4.3.3.15 Diagramy vlivů 225
4.3.3.16 Diagramy pole sil, analýza pole sil 226
4.3.3.17 Metody pro identifikaci a analýzu poruch a nebezpečí 227
4.4 Popis postupu Identifikace rizik 229
R2a Příprava dat a volba metod identifikace rizik 229
R2b Provedení identifikace 231
4.5 Výstupy fáze Identifikace rizik 235
4.6 Aplikace na příkladu 235
R2a Příprava dat a volba metod identifikace rizik 235
R2b Provedení identifikace 235
4.7 Shrnutí 245
4.8 Kontrolní úlohy 246
Řešení úloh v kapitole 4 247
Literatura 249
5. Fáze R3 - Analýza rizik 253
5.1 Cíle, zásady a postup pro Analýzu rizik 254
5.2 Potřebné vstupní údaje 257
5.3 Metody vhodné pro Analýzu rizik 257
5.3.1 
Rozdělení pravděpodobnosti, očekávaná hodnota, kvantifikace 259
5.3.1.1 Použití rozdělení pravděpodobnosti a očekávané 
hodnoty 259
5.3.1.2 Zásady kvantitativní analýzy rizik 271
5.3.1.3 Metody kvantifikace jednotlivých rizik 273
5.3.1.4 Kvantifikace jednotlivých rizik metodou p × D 274
5.3.1.5 Kvantifikace jednotlivých rizik metodou "trojúhelník" 276
5.3.1.6 Kvantifikace jednotlivých rizik metodou "multi" 277
5.3.2 Hodnocení rizik pomocí stupnic 280
5.3.3 Simulace Monte Carlo 294
5.3.3.1 Princip simulace Monte Carlo 294
5.3.3.2 Použití simulace Monte Carlo na odhad rizika nákladů
projektu 295
5.3.3.3 Použití simulace Monte Carlo na odhad rizika 
v harmonogramu 302
5.3.4 Markovova analýza 308
5.3.5 Bayesovská statistika a Bayesovy sítě 309
5.3.6 Metoda PERT 309
5.3.7 Analýza scénářů 314
5.3.8 Analýza stromu poruchových stavů 315
5.3.9 Analýza stromu událostí 316
5.3.10 Analýza vztahu příčina - následek 317
5.3.11 
Analýza typu motýlek (bow tie analysis) 318
5.3.12 Analýza rozhodovacího stromu 319
5.3.13 Analýza nákladů a přínosů (cost/benefit analysis) 324
5.3.14 Analýza multikriteriálního rozhodování 327
5.4 Popis postupu Analýzy rizik 329
R3a Kvalitativní analýza rizik 329
R3b Kvantitativní analýza rizik 337
R3c Hodnocení rizik 344
5.5 Výstupy fáze Analýza rizik 346
5.6 Aplikace na příkladu 347
R3a Kvalitativní analýza rizik 347
R3b Kvantitativní analýza rizik 350
R3c Hodnocení rizik 354
5.7 Shrnutí 355
5.8 Kontrolní úlohy 357
Řešení úloh v kapitole 5 359
Literatura 361
6. Fáze R4 - Ošetření rizik 363
6.1 
Cíle, zásady a postup pro Ošetření rizik 364
6.2 Potřebné vstupní údaje 367
6.3 
Metody vhodné pro Ošetření rizik 367
6.3.1 Strategie ošetření hrozeb a příležitostí 367
6.3.2 
Doporučená opatření podle zařazení do struktury rizik 374
6.3.3 
Efektivita ošetření rizik a zásady pro volbu možnosti ošetření 376
6.3.4 Výnosnost a vykazování stavu projektu (tabulka PSR) 379
6.3.4.1 Výnosnost a sledování nákladů externího projektu 380
6.3.4.2 Výnosnost a sledování nákladů interního projektu 383
6.3.5 Metodika tvorby rezerv na rizika 383
6.3.5.1 Obecné zásady pro vytváření rezerv 383
6.3.5.2 Specifika rezerv u interních projektů 387
6.4 Popis postupu Ošetření rizik 389
R4a Návrh možností nebo scénářů ošetření rizik 389
R4b 
Analýza rizik při aplikaci navržených variant ošetření 397
R4c Příprava (úprava) plánu ošetření rizik 398
R4d Určení rezerv na rizika (výhledu rizik) a rozpočtu projektu 401
R4e Rozhodnutí o pokračování 411
R4f Schválení projektu 417
R4g Provedení preventivních akcí a zpřesnění plánů projektu 421
6.5 Výstupy fáze Ošetření rizik 423
6.6 Aplikace na příkladu 424
R4a Návrh možností nebo scénářů ošetření rizik 424
R4b Analýza rizik při aplikaci navržených variant ošetření 425
R4c Příprava (úprava) plánu ošetření rizik 428
R4d Určení rezerv na rizika (výhledu rizik) a rozpočtu projektu 428
R4e Rozhodnutí o pokračování 430
R4f Schválení projektu 430
R4g Provedení preventivních akcí a zpřesnění plánů projektu 431
6.7 Shrnutí 431
6.8 Kontrolní úlohy 433
Řešení úloh v kapitole 6 434
Literatura 437
7. Fáze R5 - Řízení rizik 439
7.1 Cíle, zásady a postup pro Řízení rizik 440
7.2 Potřebné vstupní údaje 441
7.3 
Metody vhodné pro Řízení rizik 442
7.3.1 Způsob sledování a kontroly rizik 442
7.3.1.1 Stavy rizik 442
7.3.1.2 Registr rizik 444
7.3.2 
Využití vytvořené hodnoty (earned value) pro indikaci rizika 450
7.3.3 Práce s rezervami projektu 454
7.3.4 Organizace kontroly projektů a jejich rizik 458
7.3.5 Průběžná dokumentace procesu managementu rizik 460
7.3.5.1 Dokumentace řízení rizik, aktualizace registru rizik 460
7.3.5.2 Dokumentace zkušeností, poučení 462
7.3.6 Komunikace v průběhu managementu rizik 463
7.4 Popis postupu Řízení rizik 465
R5a Monitoring a řízení rizik 465
R5b Přezkoumávání rizika 472
7.5 Výstupy fáze Řízení rizik 475
7.6 Aplikace na příkladu 475
R5a Monitoring a řízení rizik 475
R5b Přezkoumávání rizika 477
7.7 Shrnutí 477
7.8 Kontrolní úlohy 478
Řešení úloh v kapitole 7 479
Literatura 480
8. Fáze R6 - Závěrečné vyhodnocení 481
8.1 
Cíle, zásady a postup pro Závěrečné vyhodnocení 482
8.2 Potřebné vstupní údaje 483
8.3 Báze znalostí managementu rizik 484
8.4 Popis postupu Závěrečného vyhodnocení 488
R6a Hodnocení úspěšnosti managementu rizik projektu 488
R6b Doplnění báze znalostí a aktualizace metodiky 491
8.5 Výstupy fáze Závěrečné vyhodnocení 493
8.6 Aplikace na příkladu 494
R6a Hodnocení úspěšnosti managementu rizik projektu 494
R6b Doplnění báze znalostí a aktualizace metodiky 496
8.7 Shrnutí 497
8.8 Kontrolní úlohy 498
Řešení úloh v kapitole 8 499
9. Modifikace metodiky podle typu a složitosti projektu 501
9.1 
Minimální rozsah managementu rizik projektu 502
9.2 
Komentář k použití metod managementu rizik 506
9.3 Použití formulářů 506
9.4 Shrnutí 508
9.5 Kontrolní úlohy 508
Řešení úloh v kapitole 9 509
10. Zavedení metodiky managementu rizik projektů 511
10.1 
Rámec řízení rizik podle normy ISO 31000 512
10.2 
Vývoj stupně zavedení managementu rizik projektů 513
10.2.1 
Intuitivní nebo plošné řešení rizik bez zavedené metodiky 514
10.2.2 Zvládnutí základních principů managementu rizik 515
10.2.3 Zvládnutí metodiky a její zlepšování 516
10.3 
Doporučený postup zavádění managementu rizik 516
10.3.1 Zavádění managementu rizik "z nuly" 516
10.3.2 Zvýšení úrovně managementu rizik 517
10.4 Shrnutí 519
10.5 Kontrolní úlohy 520
Řešení úloh v kapitole 10 520
Literatura 520
Závěr 521
Přílohy 523
Seznam zkratek 564
Literatura 568
Shrnutí/Summary 576
Rejstřík 578[OK1] 

 

Recenze

Obsahové zaměření publikace je management projektových rizik, tedy téma velmi aktuální a potřebné v dnešním turbulentním ekonomickém a společenském prostředí. Vždyť strategický management a operativní management na jedné straně a management projektových rizik na straně druhé vytváří požadovanou homeostázi jednotlivých podnikatelských subjektů s vnějším prostředím. Management projektových rizik umožňuje totiž identifikovat nejen hrozby, ale i příležitosti a je vlastní podmínkou dalšího rozvoje.
Hlavním přínosem publikace je uvedení metodiky managementu rizik zpracované autory vycházející nejen ze znalosti dostupné literatury, ale především z jejich zkušenosti z prováděných projektů. Publikace vhodnou formou zaplňuje doposud bílé místo v oblasti projektového řízení a vysoká erudice autorů je zárukou i jejich využití v manažerské praxi.
prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c.
děkan Provozně ekonomické fakulty
Česká zemědělská univerzita v Praze

Posuzovaná kniha patří do nepočetné skupiny českých knih věnujících se managementu rizik. Od těchto publikací se výrazně odlišuje jednak téměř encyklopedickým charakterem údajů z oblasti managementu rizik, jednak zdroji prezentovaných znalostí tvořených jak domácí a zahraniční literaturou, tak vlastními průmyslovými zkušenostmi. Syntéza těchto zdrojů umožnila vytvořit, vyzkoušet a nyní i představit vlastní metodiku managementu rizik. 
Riziko je stále nedostatečně respektovaným pojmem managementu. Jako by se zapomínalo, že jak výnosy, tak náklady mohou být a také jsou riziky ovlivňovány, že riziko je jen druhá strana mince příležitost. Málokdy však jsou rizika zahrnuta do konkrétních plánů. To by mohlo být změněno důsledným využitím komprimovaných znalostí z posuzované knihy, zejména uváděné metodiky, propojené zejména na projektový management, ale nevylučující management podniku, který do určité míry můžeme chápat také projektově. Zejména z tohoto pohledu považuji knihu za velmi aktuální a užitečnou.
prof. Ing. Ivo Janík, CSc.
vedoucí katedry ekonomiky a managementu v metalurgii
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství 
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

[OK2] 

O autorovi

doc. Ing. Michal Korecký, Ph.D.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Absolvoval doktorské studium v oboru Průmyslové inženýrství a management na Západočeské univerzitě v Plzni a získal docenturu v oboru Řízení průmyslových systémů na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Zabývá se strategickým řízením včetně strategického řízení výzkumu, vývoje a inovací. V letech 2000-2010 působil v představenstvu společnosti ŠKODA INVESTMENT a. s. (dříve ŠKODA HOLDING a. s.), kde byl také ředitelem pro rozvoj. V současnosti zastává funkci místopředsedy představenstva a technicko-výrobního ředitele ve společnosti ŠKODA TRANSPORTATION a. s. Vědecké zaměření soustředí zejména do oblasti řízení projektů v průmyslových podnicích a jejich rizik. Je soudním znalcem v oboru Ekonomika, odvětví: řízení, plánování a organizace, a členem Inženýrské akademie České republiky. V letech 2008-2010 byl členem Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj.
Ing. Václav Trkovský, CSc.
Absolvoval obor elektronické počítače na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni (dnešní Západočeská univerzita) a externí aspiranturu na ČVUT Praha v oboru technická kybernetika. Po ukončení studia pracoval v plzeňském podniku ­ŠKODA ve výzkumu obráběcích strojů, v Ústředním zkušebním a výzkumném ústavu a v letech 1992-1993 jako ředitel ŠKODA VÝZKUM s. r. o. Později působil v oblasti strategie, posuzování a controllingu vývojových a investičních projektů a jako projektový manažer interních projektů při restrukturalizaci skupiny ŠKODA, a to ve společnostech ŠKODA a. s., ŠKODA ­HOLDING a. s. a ŠKODA INVESTMENT a. s. V současné době je projektovým manažerem ve společnosti ŠKODA TRANSPORTATION a. s., kde se zaměřuje na management projektů, projektových rizik a výrobní logistiku.

 

 

http://www.grada.cz/aplikovana-analyza-rizika_5278/kniha/katalog/

 

 

Aplikovaná analýza rizika - Hnilica JiříFotr Jiří

 

Z obsahu

O autorech 8
Slovo úvodem 9
Část I Analýza a hodnocení rizika
1. Pojetí rizika, jeho klasifikace a měření 12
1.1 Riziko a hospodářské výsledky 12
1.2 Pojetí rizika a nejistoty 13
1.3 Klasifikace rizik 16
1.4 Měření rizika 19
1.4.1 Číselné charakteristiky rizika 20
1.4.2 Kvalitativní charakteristiky rizika 25
2. Identifikace rizik a stanovení jejich významnosti 28
2.1 Identifikace rizik 28
2.1.1 Dekompozice objektu analýzy rizika 28
2.1.2 Náplň identifikace 28
2.1.3 Nástroje identifikace a informační zdroje 29
2.1.4 Subjekty podílející se na identifikaci rizik 30
2.1.5 Požadavky na identifikaci rizik 30
2.2 Stanovení významnosti rizik 31
2.2.1 Analýza citlivosti 32
2.2.2 Matice hodnocení rizik 39
2.2.3 Pravděpodobnostní stupnice 42
2.2.4 Stupnice měření dopadů 45
2.2.5 Hodnocení příležitostí 51
2.2.6 Dokumentace identifikace a hodnocení rizik 52
2.2.7 Využití výsledků identifikace a hodnocení rizik 53
3. Měření rizika 57
3.1 What-if analýza 57
3.2 Scénáře 59
3.2.1 Kvalitativní scénáře 59
3.2.2 Kvantitativní scénáře 60
3.2.3 Tvorba kvantitativních scénářů 61
3.2.4 Využití scénářů 68
3.2.5 Faktory úspěšnosti scénářů 70
3.3 Simulace Monte Carlo 71
3.3.1 Postup simulace Monte Carlo 71
3.3.2 Přednosti a nedostatky simulace Monte Carlo 80
4. Hodnocení rizika a výběr rizikových variant 84
4.1 Riziková kapacita a přijatelné riziko 84
4.2 Postoj k riziku 84
4.3 Výběr rizikových variant 87
4.3.1 Pravidlo střední hodnoty a rozptylu 87
4.3.2 Pravidla stochastické dominance 92
4.4 Management rizika 96
Část II Simulace Monte Carlo v analýze rizika
5. Expertní názory v simulačních modelech 100
5.1 Stanovení rozdělení pravděpodobnosti rizikových faktorů s využitím 
expertních názorů 100
5.1.1 Rovnoměrné rozdělení 101
5.1.2 Trojúhelníkové rozdělení 101
5.1.3 BetaPERT rozdělení 103
5.1.4 Rozdělení definované uživatelem 105
5.1.5 Ano/ne rozdělení (Bernoulliho rozdělení) 109
5.1.6 Stanovení rozdělení pravděpodobností událostí 109
5.1.7 Stanovení rozdělení pravděpodobnosti při odlišných názorech expertů 111
6. Statistická analýza dat ve finančním modelování 116
6.1 Úvod do statistické analýzy dat 116
6.2 Metody odhadu pravděpodobnostních rozdělení 118
6.2.1 Neparametrické metody 118
6.2.2 Parametrické metody 123
6.3 Metody odhadu nejistoty parametrů pravděpodobnostních rozdělení 125
6.3.1 Klasická statistika 126
6.3.2 Bootstrap 132
6.3.3 Bayesova statistika 137
7. Modelování závislostí mezi rizikovými faktory 143
7.1 Korelace 143
7.2 Obálková metoda 146
7.3 Závislost definovaná pomocí vyhledávacích tabulek 152
7.4 Závislost definovaná pomocí logických podmínek 153
8. Simulace Monte Carlo - souhrnný příklad 157
8.1 Princip simulací Monte Carlo 157
8.2 Příklad sestavení simulačního modelu investičního projektu 161
8.2.1 Stanovení rizikových faktorů jako pravděpodobnostních rozdělení 164
8.2.2 Analýza citlivosti v simulačním modelu 166
8.2.3 Vlastní simulace a interpretace výsledků 172
Část III Aplikace simulace Monte Carlo ve finančním a investičním rozhodování
9. Simulační přístupy při oceňování podniku 182
9.1 Problém záměny středních a nejpravděpodobnějších hodnot 184
9.2 Problém vzájemné závislosti rizikových faktorů 186
9.3 Problém závislosti rizikových faktorů v čase a NPV-at-Risk 188
9.4 Přesun daňové ztráty do budoucích let a NPV-at-Risk 193
10. Metody a nástroje optimalizace 198
10.1 Optimalizační modely a jejich typy 198
10.1.1 Náplň optimalizačních modelů 198
10.1.2 Druhy optimalizačních modelů 200
10.2 Optimalizace s využitím rozhodovacích tabulek 203
10.2.1 Rozhodovací tabulky 203
10.2.2 Optimalizace s jednou rozhodovací proměnnou 204
10.2.3 Optimalizace se dvěma rozhodovacími proměnnými 208
10.3 Optimalizace tvorby portfolia s využitím nástroje OptQuest 210
10.3.1 Optimalizace portfolia 210
10.3.2 Optimalizace portfolia finančních investic 215
10.3.3 Optimalizace portfolia projektů 218
10.3.4 Efektivní hranice 224
10.4 Diverzifikace a riziko 229
10.4.1 Vliv diverzifikace na riziko 229
10.4.2 Statistická závislost složek portfolia a jeho riziko 230
10.4.3 Diverzifikace a systematické riziko 232
Část IV Implementace analýzy rizika
11. Implementace analýzy rizika - problémy a doporučení 236
11.1 Odlišnosti tradičních a pravděpodobnostních přístupů 236
11.2 Obtíže a bariéry implementace analýzy rizika 237
11.3 Doporučení k implementaci analýzy rizika 238
11.4 Přínosy a omezení implementace analýzy rizika 243
Přílohy
Příloha I - Základní statistické charakteristiky náhodných veličin 248
Příloha II - Odhad nejistoty parametrů normálního rozdělení 254
Příloha III - Náhrada spojitého faktoru rizika faktorem diskrétním 256
Příloha IV - Expertní odhady, jejich získávání a zpracování 259
Rejstřík 261

 

O autorovi

Doc. Ing. Jiří Hnilica, Ph.D.
Inženýrské a doktorské studium absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 2003 působí na katedře podnikové ekonomiky na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho odborná orientace směřuje do oblastí podnikových financí, zejména analýzy rizika, finančního modelování a hodnocení ekonomické efektivnosti podniků v regulovaných odvětvích. Během doktorského studia a svého působení na katedře podnikové ekonomiky absolvoval řadu odborných stáží (2008: University of Denver, Spojené státy americké; 2008: Harvard Business School, Spojené státy americké; 2004: Technische Universität Dresden, Německo; 2002: University of Aarhus a Copenhagen Business School, Dánsko; 2001: Central European University, Maďarsko). V současné době působí jako zástupce vedoucí katedry podnikové ekonomiky a akademický ředitel magisterského programu International Management/CEMS. Je členem výkonné rady odborného časopisu Prague Economic Papers. Ve své výzkumné i pedagogické činnosti úzce spolupracuje s praxí.
Prof. Ing. Jiří Fotr, CSc.
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Od roku 1963 pracoval ve Výzkumném ústavu technicko-ekonomickém chemického průmyslu, kde se věnoval aplikaci metod operační analýzy. V roce 1969 získal hodnost kandidáta věd v oboru odvětvová a úseková ekonomika na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V letech 1968 až 1991 působil v Institutu řízení v Praze, kde se věnoval problematice ekonomických her, manažerského rozhodování a tvorbě systémů na podporu rozhodování a expertních systémů. V roce 1991 se habilitoval na Vysoké škole ekonomické v Praze a působí zde na Fakultě podnikohospodářské na katedře managementu. V roce 1999 byl jmenován profesorem pro obor podnikové hospodářství. Je členem vědecké rady Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze a předsedou ediční rady časopisu Ekonomika a management. Specializuje se na problematiku manažerského a investičního rozhodování, managementu rizika a vede tým zabývající se tvorbou počítačových systémů na podporu strategického finančního plánování, investičního rozhodování a oceňování firem. Je autorem a spoluautorem více než 15 knižních publikací a učebních textů, autorem či spoluautorem více než 150 článků v odborných časopisech.

Anotace

Na trhu ojedinělá publikace představuje moderní nástroje, které lze uplatnit ve firmách při analýze rizika v rámci finančního řízení a investičního rozhodování, a to s využitím praktických příkladů. V knize jsou popsány a vysvětleny základní fáze analýzy rizika zahrnující identifikaci rizik a stanovení jejich významnosti, měření rizika, hodnocení rizika a výběr rizikových variant včetně významných nástrojů analýzy rizika (matice hodnocení rizik, analýza citlivosti a What-if analýza, analýza scénářů, simulační přístupy apod.). Značná pozornost je věnována zejména simulaci Monte Carlo, která se v současnosti řadí mezi nejúčinnější nástroje analýzy rizika. Dozvíte se, jak sestavit vhodný simulační model s využitím expertních názorů a statistické analýzy dat a jak správně interpretovat jeho výsledky. 
Publikace se také věnuje metodám a nástrojům optimalizace finančních a investičních rozhodnutí za rizika či problémům spojeným s praktickým využíváním analýzy rizika a možnostem jejich řešení. Součástí publikace bude na internetu zdarma ke stažení tříměsíční zkušební verze simulačního software Crystal Ball(c), v jehož prostředí je zpracována většina příkladů publikace. Autory knihy jsou uznávaní špičkoví odborníci doc. Ing. Jiří Hnilica, Ph.D., a prof. Ing. Jiří Fotr, CSc., z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. Kniha je určena manažerům a specialistům firem a finančních institucí a studentům vysokých škol ekonomického zaměření.
Kniha získala ocenění "Cena rektora VŠE za prestižní publikaci za rok 2009" a umístila se na druhém místě v soutěži o nejlepší publikaci Fakulty podnikohospodářské VŠE za rok 2009.

 

http://www.grada.cz/investicni-rozhodovani-a-rizeni-projektu_6132/kniha/katalog/

 

Investiční rozhodování a řízení projektů - Fotr JiříSouček Ivan

Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů

 

Z obsahu

O autorech 11
Předmluva 13
1.Příprava a realizace investičních projektů 15
1.1 Investiční rozhodování ve firmě 16
1.2 Klasifikace investičních projektů 16
1.2.1 Vztah k rozvoji podniku 17
1.2.2 Věcná náplň projektů 17
1.2.3 Míra závislosti projektů 18
1.2.4 Forma realizace projektů 18
1.2.5 Charakter peněžních toků 19
1.2.6 Velikost projektů 19
1.3 Strategická orientace projektů 20
1.4 Nástin strategie projektu (firmy) 20
1.4.1 Geografická strategie 21
1.4.2 Strategie z hlediska podílu na trhu 21
1.4.3 Strategie z hlediska vazby výrobek - trh 22
1.4.4 Marketingová strategie 22
1.4.5 Volba strategie projektu 22
1.5 Proces přípravy a realizace projektů 23
1.5.1 Fáze života projektu 23
1.5.2 Předinvestiční fáze 26
1.5.3 Investiční fáze 33
1.5.4 Provozní fáze 37
1.5.5 Ukončení provozu a likvidace 38
1.6 Právní úprava investičního rozhodování a realizace investičních projektů 39
2. Financování a kontrahování investičních projektů 43
2.1 Zdroje financování projektů 44
2.1.1 Členění finančních zdrojů 45
2.1.2 Financování z vlastních zdrojů 47
2.1.3 Financování z cizích zdrojů 49
2.1.4 Nestandardní formy financování projektů 53
2.1.5 Financování projektů z provozních zdrojů 57
2.2 Kontrahování investičních projektů 58
2.2.1 Úloha a služby kontraktora 58
2.2.2 Typy kontraktů 60
3. Finanční analýza a hodnocení projektů 67
3.1 Kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti 68
3.1.1 Ukazatele rentability 69
3.1.2 Doba úhrady 70
3.1.3 Kritéria založená na diskontování 73
3.1.4 Specifické aspekty oceňování investičních projektů 89
3.2 Peněžní toky projektu 92
3.2.1 Význam peněžních toků 92
3.2.2 Peněžní toky pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů 93
3.2.3 Peněžní tok pro posouzení finanční stability projektu 106
3.2.4 Problémy stanovení peněžních toků v hospodářské praxi 109
3.2.5 Vliv optimismu na peněžní toky 113
3.2.6 Závěrečná poznámka k peněžním tokům 116
3.3 Diskontní sazba 117
3.3.1 Firemní náklady kapitálu 117
3.3.2 Náklady vlastního kapitálu 118
3.3.3 Náklady cizího kapitálu 120
3.3.4 Závislost nákladů kapitálu na kapitálové struktuře firmy 121
3.3.5 Diskontní sazba projektu 121
3.3.6 Respektování rizika korekcí peněžního toku projektů 130
3.4 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) 131
3.4.1 Podstata a stanovení ekonomické přidané hodnoty 131
3.4.2 Hodnota přidaná trhem (MVA) 132
3.4.3 Způsoby zvyšování EVA 132
3.4.4 Stanovení čisté současné hodnoty projektu pomocí EVA 133
3.5 Zdroje hodnoty projektů a systém zainteresovanosti 135
3.5.1 Zdroje hodnoty projektů 135
3.5.2 Systém zainteresovanosti 136
4. Management rizika projektů 141
4.1 Východiska managementu rizika projektů 142
4.2 Pojetí rizika 143
4.3 Klasifikace rizik 146
4.4 Cíle a náplň managementu rizika investičních projektů 149
4.5 Iniciační fáze 151
4.6 Identifikace rizik 152
4.6.1 Vstupy pro identifikaci rizik 152
4.6.2 Subjekty podílející se na identifikaci rizik 153
4.6.3 Metody a nástroje identifikace rizik 154
4.6.4 Výstupy z identifikace rizik 155
4.6.5 Doporučení pro identifikaci rizik 156
4.7 Stanovení významnosti rizik 158
4.7.1 Analýza citlivosti 158
4.7.2 Matice hodnocení rizik 165
4.8 Stanovení velikosti rizika projektu 177
4.8.1 Způsoby stanovení velikosti rizika projektu 177
4.8.2 Stanovení velikosti rizika projektu na základě rozdělení pravděpodobnosti jeho kritérií hodnocení 178
4.8.3 Manažerské charakteristiky rizika projektu 181
4.9 Hodnocení rizika a rozhodování o riziku 184
4.10 Plánování protirizikových opatření 187
4.10.1 Náplň plánování protirizikových opatření 187
4.10.2 Příklady protirizikových opatření 188
4.10.3 Hodnocení a výběr protirizikových opatření 191
4.10.4 Plánování kontingenčních opatření 193
4.10.5 Výstupy plánování protirizikových opatření 194
4.11 Registr rizik 195
4.12 Závěrečné poznámky 196
5. Pravděpodobnostní přístupy v investičním rozhodování 201
5.1 Nedostatky tradičního přístupu k hodnocení investičních projektů 202
5.2 Scénáře 203
5.2.1 Pojetí scénářů 203
5.2.2 Tvorba kvantitativních scénářů 205
5.2.3 Typy scénářů 211
5.2.4 Využití scénářů 213
5.2.5 Faktory úspěšnosti scénářů 214
5.3 Simulace Monte Carlo 215
5.3.1 Tvorba finančního modelu investičního projektu a jeho programu 215
5.3.2 Určení klíčových faktorů rizika 219
5.3.3 Stanovení rozdělení pravděpodobnosti faktorů rizika 220
5.3.4 Stanovení statistické závislosti faktorů rizika 223
5.3.5 Realizace simulace a interpretace výsledků 225
5.3.6 Příklad aplikace simulace Monte Carlo v investičním rozhodování 227
5.3.7 Aplikace simulačních přístupů u společnosti Merck 247
5.3.8 Přednosti a nedostatky simulace Monte Carlo 248
5.4 Obtíže a bariéry implementace pravděpodobnostních přístupů v investičním rozhodování 249
5.5 Doporučení k implementaci pravděpodobnostních přístupů v investičním rozhodování 251
5.5.1 Personální stránka 251
5.5.2 Vzdělávání a výcvik 251
5.5.3 Procesní stránka 252
5.5.4 Organizační stránka 253
5.5.5 Motivace 253
6. Analýza a hodnocení investičního projektu s počítačovou podporou 259
6.1 Systém STRATEX 260
6.2 Hodnocení ekonomické efektivnosti a finanční stability projektu s počítačovou podporou 263
6.2.1 Stanovení peněžních toků projektu 264
6.2.2 Stanovení kritérií ekonomické efektivnosti projektu 268
6.2.3 Vliv změn předpokladů na ekonomickou efektivnost projektu 271
6.2.4 Finanční stabilita projektu 278
6.2.5Hodnocení vlastního vkladu do projektu 281
7. Oceňování flexibility investičních projektů 287
7.1 Pojetí reálných opcí a jejich druhy 288
7.1.1 Pojetí reálných opcí a jejich hodnota 288
7.1.2 Druhy reálných opcí (typy flexibility investičních projektů) 289
7.2 Stanovení hodnoty reálných opcí 290
7.2.1 Finanční opce a jejich druhy 290
7.2.2 Postup stanovení hodnoty reálných opcí 291
7.2.3 Počítačová podpora stanovení hodnoty reálných opcí 293
7.3 Oblasti využití reálných opcí 298
7.4 Doporučení k aplikaci reálných opcí 299
8. Tvorba a řízení portfolia projektů 303
8.1 Nedostatky tvorby a řízení portfolia projektů v hospodářské praxi 304
8.2 Cíle tvorby a řízení portfolia 305
8.3 Náplň tvorby a řízení portfolia 307
8.3.1 Rámec tvorby a řízení portfolia 307
8.3.2 Tvorba portfolia projektů 318
8.3.3 Řízení portfolia projektů 328
8.4 Implementace systému tvorby a řízení portfolia 331
8.5 Optimalizace portfolia projektů 333
8.5.1 Optimalizace portfolia za jistoty 333
8.5.2 Stochastická optimalizace portfolia 340
8.6 Diverzifikace a riziko 350
8.6.1 Vliv diverzifikace na riziko 350
8.6.2 Statistická závislost složek portfolia a jeho riziko 352
8.6.3 Diverzifikace a systematické riziko 354
9. Postaudity investičních projektů 361
9.1 Neúspěšnost investičních projektů a její příčiny 362
9.1.1 Projevy neúspěšnosti investičních projektů 362
9.1.2 Příčiny neúspěšnosti investičních projektů 363
9.2 Cíle a náplň postauditů investičních projektů 365
9.2.1 Cíle postauditů 365
9.2.2 Náplň postauditů 366
9.3 Výběr projektů pro postaudity 367
9.4 Informační zabezpečení postauditů 368
9.5 Personální a finanční zabezpečení postauditů 369
9.6 Metodická a organizační stránka postauditů 370
9.7 Charakteristika postauditů investičních projektů ve vybraných firmách 370
9.7.1 Společnost British Petroleum 370
9.7.2 Postaudity ve vybraných firmách v ČR 371
9.8 Přínosy postauditů 374
10. Podnikatelský záměr 377
10.1 Realizační resumé 378
10.2 Charakteristika firmy a jejích cílů 379
10.3 Organizace řízení a manažerský tým 379
10.4 Přehled základních výsledků a závěrů technicko-ekonomické studie projektu 380
10.5 Shrnutí a závěry 381
10.6 Přílohy 382
10.7 Požadavky na podnikatelský záměr 382
Příloha I. Výtahy z časopisů Chemical Engineering, Hydrocarbon Processing a European Chemical News 385
Příloha II. Zkušenosti s uplatňováním postauditů investičních projektů v rafinérském odvětví 389
II.1 Cíle a využití poznatků z postauditů investičních projektů ve společnosti Česká rafinérská, a. s. 390
II.2 Odpovědnost při zpracování postauditu 391
II.3 Náplň zprávy o postauditu 392
II.4Příklad postauditu investičního projektu 395
Příloha III. Základní typy teoretických rozdělení pravděpodobnosti 397
Summary 403
Rejstřík 405

 

O autorovi

Prof. Ing. Jiří Fotr, CSc.
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Od roku 1963 pracoval ve Výzkumném ústavu technicko-ekonomickém chemického průmyslu, kde se věnoval aplikaci metod operační analýzy. V roce 1969 získal hodnost kandidáta věd v oboru odvětvová a úseková ekonomika na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od roku 1968 působil v Institutu řízení v Praze, kde se věnoval problematice ekonomických her, manažerského rozhodování a tvorbě systémů na podporu rozhodování a expertních systémů. V roce 1991 se habilitoval na Vysoké škole ekonomické v Praze a působí zde na Fakultě podnikohospodářské na katedře managementu. V roce 1999 byl jmenován profesorem pro obor podnikové hospodářství. Je členem vědecké rady Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze a Fakulty ekonomické ZČU v Plzni. Specializuje se na problematiku manažerského rozhodování, investičního rozhodování a managementu rizika. Je autorem a spoluautorem více než 15 knižních publikací, učebních textů a více než 150 článků v odborných časopisech.

Ing. Ivan Souček, Ph.D.
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Moskvě. Absolvent postgraduálních kurzů Scuola Superiore Enrico Mattei v Itálii (1989) a DePaul University Chicago/VŠE v Praze (1994). Pracoval v Kaučuku Kralupy, kde se mimo jiné věnoval problematice hodnocení efektivnosti investic a strategického plánování. Od roku 1995 působil ve funkci člena představenstva a ředitele úseku rozvoje ve společnosti Unipetrol. Poté vykonával funkci generálního ředitele Koramo Kolín a nyní pracuje v České rafinérské, od roku 2003 ve funkci generálního ředitele. Byl členem akademického senátu AV ČR a od roku 2003 je členem vědecké rady VŠCHT. Je autorem několika patentů, více než 30 přednášek na tuzemských i zahraničních konferencích, spoluautorem článků v odborných časopisech, zaměřených na perspektivu rozvoje petrochemického a rafinérského průmyslu, investiční plánování a hodnocení investic, analýzu konkurenceschopnosti a tržního postavení klíčových společností odvětví petrochemického a rafinérského průmyslu.

 

Anotace

Investiční rozhodování zásadně ovlivňuje firemní hospodářské výsledky a podnikatelskou prosperitu z dlouhodobého hlediska. Publikace přináší v komplexní formě a s důrazem na praktické využití poznatky, jejichž uplatnění významně zvyšuje kvalitu přípravy, hodnocení, výběru a řízení rizika projektů včetně tvorby investičního programu, a tím i pravděpodobnost úspěšnosti těchto projektů. První část knihy se zabývá přípravou a realizací investičních projektů z hlediska předinvestiční, investiční a provozní fáze, financováním projektů, jejich kontrahováním a stanovením základních kritérií hodnocení projektů založených na jejich peněžních tocích. Další část knihy se věnuje analýze a řízení rizika projektů s využitím pokročilých nástrojů (scénáře a simulace Monte Carlo), včetně aplikace na příkladu s využitím počítačové podpory. Kniha se dále věnuje ocenění flexibility projektů s využitím reálných opcí jako nástroje snižování jejich rizika, tvorbě a řízení portfolia projektů a postauditům projektů, podporujících učení se z chyb i úspěchů při přípravě a realizaci minulých projektů. Závěrečná kapitola přináší základní informace o tom, jak kvalitně zpracovat podnikatelský záměr (plán) projektu. Kniha je určena jak pracovníkům, kteří se účastní přípravy investičních projektů, tak manažerům, kteří hodnotí tyto projekty a rozhodují o jejich realizaci, dále pracovníkům bank a jiných institucí podílejících se na financování projektů a vysokoškolským studentům.

 

http://www.grada.cz/projektovy-management_2722/kniha/katalog/

 

Projektový management - Němec Vladimír

 

Recenze

Pod lákavým názvem PM se v knize o 180-ti stranách uspořádaných do 10-ti kapitol s přílohou, skrývá velmi cenný obsah. Nejde o první knihu na našem knižním trhu, věnovanou PM. Když knihu otevřete a začtete se do struktury knihy, zjistíte, že jde o knihu v mnoha směrech unikátní. Věnuje se nejen postupu projektování, ale i obsahu projektování – a to na zcela konkrétních příkladech ve zcela konkrétní oblasti. Obsah je podán srozumitelně, podíl teorie a praxe je pečlivě vyvážený. Pro pozorného čtenáře nebude přednostní zaměření knihy na investičně zaměřený projektový management překážkou chápání širších souvislostí nezbytných pro aplikaci poznatků v dalších aplikačních oblastech.
Velká část prací věnovaných PM je psána autory, kteří nasbírali zkušenosti v oblasti projektů IS/IT, což se nemohlo neodrazit v převažujícím pojetí PM v jejich výkladu. Nebudu daleko od pravdy, když vyjádřím své přesvědčení, že necitlivý přenos zkušeností z péče o projekty z této oblasti do jiných oblastí může být jednou z příčin vysokého procenta neúspěšnosti projektů. V situaci, kdy se většina knih věnovaných PM, přednostně orientuje na metodiku práce s nástroji pro plánování a sledování projektů typu MP Project, působí přednostní orientace knihy doc. Němce na věcnou a ekonomickou stránku PM velmi pozitivně.
Teoretická část knihy odpovídá na otázky: pojem projektu, inovační řád speciálního projektu, životní cyklus projektu a vztah fází projektového postupu k fázím životního cyklu projektu. V knize je na několika málo stránkách jen to – ale současně právě to nejdůležitější z teorie PM, co čtenář potřebuje k tomu, aby zvládl metodickou část výkladu. Umístění části textu věnovaného metodám prognózování, kapacitním propočtům a efektivnosti investic do přílohy neubírá nic jejich významu, přitom nenarušuje sekvenci studia. Čtenář si do přílohy „sáhne“ kdykoliv, když se dostane do úzkých při čtení kapitol z jádra knihy.
Doc. Němec jako autor není žádný začátečník, ví dobře o čem píše, koho a proč zajímá to co píše. Jeho dvě nejznámější práce „ Navrhování a výstavba strojíren“ a „Řízení a ekonomika firmy“ napovídají mnohé o příčinách zvoleného pojetí. Považuji za nejvýše prospěšné, že zvolil přístup, který nám připomíná, že pojednání o PM bez konkrétního obsahu, bez spojení s projekty určitého druhu a určitého typu, s určitou oblastí inovací, představuje pro praxi omezený přínos.
V případě knihy doc. Němce je to pojetí projektu především jako investiční akce, jako akce s větším či menším inovačním nábojem, jako akce, která se odehrává v prostředí PM. O zvolené filosofii autora nepovídá mnoho jednoduché schéma uvedené v úvodu knihy. Naznačuje souvislosti mezi projektem , inovacemi, mezi zásadami a postupy projektování a managementem projektu. 
Na knize si cením zdůraznění významu komplexního přístupu k PM. Považuji za sympatické, že je spojeno s výkladem základních pravidel jednání projektanta. Mám na mysli zdůraznění: cílovosti, reálnosti a účelnosti, systémového přístupu, postupného řešení, systematičnosti a efektivnosti.
Na první pohled budí kniha dojem, že jde pouze o investiční management. Odpovídá tomu základní struktura knihy: předinvestiční fáze, investiční fáze ( dispozice a realizace ) a fáze provozu a vyhodnocení ( provoz objektu a vyhodnocení ). Pozornější čtenář si však všimne i části pojednání věnované kategoriím projektů ( komplexní, speciální a jednoduchý ) a druhům projektů: projekty spojené s výstavbou, výzkumné a vývojové projekty, technologické projekty a projekty organizační. 
Nedílnou součásti knihy, i když fyzicky oddělenou, je perfektně připravená sada příkladů, zpřístupněná na webu GRADY, ilustrující pojednání o metodách souvisejících s managementem projektů. Demonstruje význam a přínos softwarového nástroje, který má skoro každý na svém PC, (mnohdy aniž by tušil co všechno dokáže) – MS Excelu. Mnohého může překvapit 100%- ní věrnost tomuto nástroji, vždyť i síťový graf je vytvořen právě v Excelu. Mezi příklady jsou:
- rozbor průběhu nabídky a poptávky a určení rovnovážného bodu
- ukázka jedné z forem stanovení výrobního programu firmy
- především však - podrobný příklad v souboru na 5-ti listech excelu přibližuje rychlé vyhotovení úvodní studie proveditelnosti.
- následovaný detailním příkladem studie proveditelnosti zahrnujícím 9
tabulek, ( investice, cashflow, výr. náklady, kapacita trhu a závodu atd.) doplněných náznakem návazností základních pohledů.
Kromě souvislého příkladu snovaného studii proveditelnosti obsahuje soubor příklady dalších cenných ukázek věnovaných:
- vyrovnávání časových řad a jejich extrapolaci, 
- určení časových fondů podle metodiky popsané v knize
- ukázky výpočtu celkových odpisů účetních i daňových
a další.
Závěr Kniha ilustruje důležitý moment: projekt není jenom dokument, ale především proces! Tento proces je třeba postihnout systematicky a komplexně, s respektování specifických zvláštností typu a druhu projektu. V teoretické části bych se přimlouval za diskusi na téma chápání vztahu mezi PM a MP (management projektu). Jde o to, zda vytváření podmínek a koordinace projektů, jako náplň organizování a koordinování projektů, ( jak to může být z výkladu chápáno) vyčerpává to, čím se liší PM od MP. Knize by neuškodilo, kdyby obsahovala zmínku o existenci a poslání speciálních nástrojů určených výslovně pro PM. Kniha je pozoruhodná v mnoha směrech. Obohacuje literární fond v oblasti PM.
Vedlejším přínosem knihy je přesvědčivá ukázka síly Excelu jako nástroje ekonomického modelování.
Jsem rád, že jsem měl možnost seznámení s obsahem knihy doc. Němce krátce po jejím vydání. Po prostudování knihu s čistým svědomím doporučuji všem, kdo mají zájem o netradiční, při tom velmi přínosný pohled na PM. Vydavatel oprávněně předpokládá, že bude využita nejen praktiky, manažéry a členy projektových týmů ale i studenty škol.
Na závěr chci tlumočit zájem autora o diskusi, vyjádřený v závěru knihy, a zde je jeho e-mailová adresa: nemecvladimir@volny.cz. Považoval bych za užitečné, kdyby tato diskuse mohla proběhnout formou el. konference, například v rámci el. konference PROJMAN ( www.projman.zcu.cz/projmanlist.htm ) nebo v rámci odpovídající diskusní skupiny ( UseNet ), která je zřízena na servru csnews.vslib.cz
Doc. Arnošt Katolický
Doc.aka@akamonitor.cz
www.akamonitor.cz

 

Anotace

Zásady tvorby, plánování a realizace projektů jsou rozpracovány do fáze předinvestiční, investiční a realizační. Autor si všímá projektů podléhajících stavebnímu zákonu, popisuje práci projektového týmu. Pomocí souborů dostupných na internetu lze stanovit výrobní program, vyhotovit studii proveditelnosti aj.

 

http://www.grada.cz/projektovy-management_6468/kniha/katalog/

 

Projektový management - Svozilová Alena

Systémový přístup k řízení projektů – 2., aktualizované a doplněné vydání

 

Z obsahu

O autorce 9
1. Úvod do projektového managementu 11
2. Přehledová témata 17
2.1 Řízení projektu - základní terminologie 18
2.1.1 Projektový management 19
2.1.2 Projekt - základní definice 21
2.2 Organizační struktura projektu 25
2.2.1 Zájmové skupiny a jejich vztahy 26
2.2.2 Organizační struktura projektu 28
2.2.3 Autorita manažera projektu 35
2.3 Životní cyklus projektu a fáze projektu 37
2.3.1 Obecný popis životního cyklu projektu 37
2.3.2 Fáze životního cyklu projektu 38
2.4 Projektové řízení a jeho použití 41
2.4.1 Projektové řízení a jeho užití 41
2.4.2 Projektové řízení a tradiční liniové řízení 42
2.4.3 Projektové řízení a řízení procesů 45
2.4.4 Programový a produktový management 46
2.5 Softwarová podpora pro řízení projektu 50
2.5.1 Volba vhodných softwarových nástrojů 50
2.5.2 Příklady použití softwarových nástrojů 52
3. Procesy projektového managementu 57
3.1 Základní procesní model 58
3.2 Hlavní skupiny procesů projektového managementu 60
3.3 Integrované řízení projektu 65
3.3.1 Systémový přístup k řízení projektů 65
3.3.2 Oblasti integrace v projektovém managementu 67
3.3.3 Integrovaný projektový tým 69
3.3.4 Vzájemné působení procesů 69
3.4 Procesní modely projektového managementu 69
3.5 Nejčastější problémy řízení projektů 72
4. Iniciace a zahájení projektu 75
4.1 Procesy Iniciace a zahájení projektu 77
4.1.1 Popis procesu 77
4.1.2 Projektové dokumenty procesů Iniciace a zahájení projektu 79
4.2 Stanovení cílů projektu 82
4.2.1 Formulace cílů projektu 83
4.2.2 Kritéria dosažení úspěchu 84
4.3 Náklady projektu a stanovení jeho ceny 85
4.3.1 Náklady v životním cyklu projektu 85
4.3.2 Hlavní součásti rozpočtu projektu 86
4.3.3 Cena projektu 87
4.3.4 Proces stanovení ceny projektu 88
4.3.5 Řízení rizik v iniciační fázi projektu 91
4.3.6 Tržní hlediska a cenové strategie 92
4.4 Způsoby pořízení projektu 93
4.4.1 Nákup projektu, nebo realizace vlastními silami? 94
4.4.2 Výpočty ziskovosti a návratnosti projektu 94
4.4.3 Kontrakt o dodávce projektu 98
4.4.4 Typy kontraktů podle cenové struktury projektu 100
4.4.5 Proces pořízení / nákupu 104
4.4.6 Záruky a garance 107
5. Plánování projektu 111
5.1 Proces Plánování projektu 113
5.1.1 Popis procesu 113
5.1.2 Hlavní projektové dokumenty procesu Plánování 120
5.2 Sestavení podrobného rozpisu prací 127
5.2.1 Principy tvorby podrobného rozpisu prací 128
5.2.2 Úrovně podrobnosti rozpisu prací 130
5.2.3 Postup vytvoření podrobného rozpisu prací 132
5.2.4 Jiné varianty podrobného rozpisu prací 134
5.2.5 Praktické rady pro sestavení rozpisu prací 135
5.3 Časový rozpis projektu 137
5.3.1 Základní charakteristiky používaných diagramů 137
5.3.2 Obecné postupy tvorby harmonogramu projektu 145
5.3.3 Problémy při tvorbě časového plánu projektu 152
5.4 Obsazení projektu - plánování a přidělení zdrojů 153
5.4.1 Obsazení projektových rolí 153
5.4.2 Optimalizace v oblasti lidských zdrojů 158
5.5 Rozpočet projektu 159
5.5.1 Standardní části rozpočtu a jeho sestavení 160
5.5.2 Matematické výpočty a tvorba odhadů 161
5.5.3 Rizika a rezervní zdroje projektu 165
5.5.4 Náklady na kvalitu 170
5.6 Ostatní části Plánu projektu 170
5.6.1 Plán řízení předmětu projektu 171
5.6.2 Komunikační plán projektu 172
5.6.3 Plán řízení kvality 175
5.6.4 Plán projektové dokumentace 176
6. Řízení projektových prací 179
6.1 Proces Řízení projektu a koordinace 181
6.2 Efektivní týmová komunikace 184
6.3 Komunikační systém projektu 185
6.3.1 Komunikační sítě 186
6.3.2 Komunikační kanály a média 187
6.3.3 Komunikační příležitosti - projektová jednání 188
6.3.4 Dokumentační potřeby komunikačních toků 191
6.4 Řízení komunikace v komunikační síti 193
6.4.1 Kvalita komunikace 193
6.4.2 Filtrování a bariéry komunikace 194
6.4.3 Obvyklé komunikační problémy při řízení projektu 196
6.4.4 Praktické rady pro řízení komunikace 196
6.5 Kooperace a řízení projektového týmu 198
6.5.1 Budování projektového týmu 199
6.5.2 Principy řízení projektového týmu 202
6.5.3 Způsob výkonu a přijetí rozhodovací autority 203
6.5.4 Manažerské styly 205
6.5.5 Zajištění spolupráce a vstřícnosti 206
6.5.6 Konflikt technických a administrativních přístupů 209
6.5.7 Praktické rady pro řízení projektového týmu 210
6.6 Hledání řešení a dosažení shody členů týmu 211
6.6.1 Naslouchání 213
6.6.2 Efektivní řízení konfliktů v týmu 214
6.6.3 Eskalace rozhodnutí 218
6.7 Řízení subdodavatelů 219
7. Projektová kontrola 221
7.1 Proces Monitorování a kontroly projektu 223
7.2 Metody projektové kontroly 226
7.2.1 Kontrolní systémy projektu 227
7.2.2 Měření v projektu 230
7.3 Kontrola předmětu projektu 233
7.4 Kontrola podle časového rozvrhu projektu 233
7.5 Kontrola podle rozpočtu projektu 234
7.5.1 Kontrola nákladů projektu 235
7.5.2 Koncepty kontroly s hodnocením rozpracovanosti 237
7.5.3 Praktické rady k použití kontrolních systémů 243
7.6 Kontrolní systémy procesu řízení rizik projektu 245
7.7 Kontrola v procesu řízení kvality 247
7.8 Hlášení o stavu projektu, reporting 248
7.8.1 Jednání o stavu projektu 249
7.8.2 Zprávy a hlášení kontrolních procesů 250
8. Uzavření projektu 253
8.1 Proces Uzavření projektu 255
8.2 Uzavření kontraktu 256
8.2.1 Závěrečná akceptace projektu 257
8.2.2 Převedení výstupů projektu do další fáze životního cyklu 257
8.3 Uzavření projektu 259
8.3.1 Závěrečné analýzy a poučení z realizace projektu 259
8.3.2 Administrativní uzavření projektu 261
8.4 Vytvoření předpokladů pro zajištění úspěchu projektu 264
9. Specifické oblasti integrovaného řízení projektů 267
9.1 Proces řízení předmětu projektu a jeho změn 269
9.1.1 Řízení předmětu projektu v životním cyklu projektu 269
9.1.2 Řízení změn předmětu projektu 273
9.2 Proces řízení rizik projektu 280
9.2.1 Rizika projektu 281
9.2.2 Posouzení vlivů rizik na projekt 284
9.2.3 Proces hledání rizikových faktorů budoucího projektu 286
9.2.4 Nástroje analýzy rizik 296
9.2.5 Řízení v projektech s různým stupněm neurčitosti 305
9.2.6 Typické problémy a nedostatky procesu řízení rizik 307
9.3 Proces řízení kvality projektu 308
9.3.1 Koncept kvality projektu 309
9.3.2 Definice požadavků na kvalitu 312
9.3.3 Proces řízení kvality 314
9.3.4 Odpovědnost za kvalitu 318
9.3.5 Náklady na kvalitu 320
9.3.6 Výkon procesu Zajištění kvality 324
9.3.7 Výkon procesu Kontrola kvality 327
9.3.8 Nástroje kontroly kvality 328
10. Odpovědnost a etika manažera projektu 343
10.1 Osobnost a kariéra manažera projektu 344
10.2 Etické a kulturní normy 349
11. Projektové struktury a řízení ve specifických prostředích 353
11.1 Rozšířené procesní modely projektového managementu 354
11.1.1 Tradiční přímý model 355
11.1.2 Cyklické a iterativní modely 357
11.1.3 Speciální a kombinované modely projektového managementu 360
11.2 Řízení v multiprojektovém prostředí 366
11.2.1 Maticové projektové struktury 366
11.2.2 Programy a megaprojekty 367
11.3 Řízení rozptýlených projektových týmů 368
11.3.1 Řízení projektu v mezinárodním prostředí 368
11.3.2 Řízení virtuálních projektových týmů 369
11.4 Řízení projektů v malých organizacích 370
Anglicko-český slovníček pojmů použitých v knize 373
Rejstřík 379

 

O autorovi

Ing. Alena Svozilová, MBA
V uplynulých patnácti letech pracovala v celé řadě podniků od malých soukromých firem po rozsáhlé mezinárodní společnosti na různých manažerských pozicích. Jako konzultant a projektový manažer působila v projektech strategického marketingu, řízení a implementace informačních technologií v předních českých distribučních společnostech, za všechny uveďme alespoň Pražskou energetiku, Středočeskou energetiku, Severočeskou energetiku, Západočeskou energetiku, Jihomoravskou energetiku, Anglian Water a další vodárenské společnosti, ČEZ, České dráhy a mnoho dalších významných českých podniků.
Je absolventkou elektrotechnické fakulty VUT v Brně a v roce 1999 úspěšně ukončila studium MBA v rámci společného programu VUT v Brně a Nottingham Trent University ve Velké Británii. V letech 2003-2004 studovala projektový management v USA. Od roku 2002 žije v USA. Od roku 2002 žije v USA, kde pracuje pro vládní úřady, soukromé společnosti a neziskové organizace jako projektový manažer a poradce v oblasti procesního řízení.

 

Anotace

Druhé vydání nejprodávanější publikace o projektovém managementu je komplexním průvodcem pro všechny projektové manažery, vedoucí projektů, podnikatele a studenty. Kniha se podrobně věnuje všem fázím řízení projektu a také specifickým oblastem integrovaného řízení projektů, a to tak, aby předkládané poznatky byly bezprostředně využitelné v praxi. Druhé vydání obsahuje novou kapitolu zabývající se rozšířenými procesními modely PM a řízením projektů ve specifických prostředích, jako je multiprojektové prostředí, multikulturní prostředí, řízení v malých organizacích či specifika velkých projektů a řízení virtuálních týmů. Výrazněji rozšířena je oblast projektové kontroly a zajištění a kontroly kvality, řada dalších témat je aktualizována a doplněna. Autorka, která je vynikající projektovou manažerkou a konzultantkou se zkušenostmi v předních českých a světových firmách, v knize prakticky objasňuje základní principy a úkony řízení projektů v souladu se světovými trendy 
moderního PM: od přípravy, plánování a zahájení projektu přes vlastní řízení projektu až po projektovou kontrolu a uzavření projektu. Srozumitelně se věnuje také řízení rizik a řízení kvality projektu a odpovědnosti a etice vedoucího projektu. Díky velmi praktickému přístupu celé knihy, velkému množství praktických návodů, postupů a rad a řadě názorných obrázků, tabulek a přehledů mají čtenáři možnost skutečně pochopit a zvládnout zásady projektového řízení a aplikovat je úspěšně v praxi. Publikace vychází z metodologií předních světových teoretiků a profesionálních organizací projektových manažerů.

 

http://www.grada.cz/projektovy-management-podle-ipma_5625/kniha/katalog/

 

Projektový management podle IPMA - Doležal JanMáchal PavelLacko Branislav a kolektiv

 

Z obsahu

O autorech 15
Předmluva prezidenta Společnosti pro projektové řízení 19
Branislav Lacko
Úvodní slovo vedoucího autora 21
Jan Doležal
Úvod 22
Jan Doležal
Projektový management nejenom podle IPMA 22
Standardy a standardizace 24
Project Management Body of Knowledge (PMBoK) 25
PRojects IN Controlled Environments - PRINCE 2 25
ISO 10 006 25
IPMA Competence Baseline - ICB 26
Certifikace 27
PMI Certifikace 27
IPMA Certifikace 27
Jak číst tuto knihu 29
Část 1 Elementy technických kompetencí 33
1.01 Úspěšnost řízení projektu 34
Jan Doležal, Branislav Lacko, Stanislava Nechvílová
1.01.1 Úspěšný projekt 35
1.01.1.1 Příklad kritérií úspěšnosti 36
1.01.1.2 Kritéria neúspěšnosti 36
1.01.1.3 Finanční kritéria 37
1.01.2 Úspěšné řízení projektu 38
1.01.2.1 Co v projektu řídit? 38
1.01.2.2 Integrace 39
1.01.2.3 Systémové myšlení 39
1.01.2.4 Systémový přístup k řízení 40
1.01.3 Neustálé zlepšování řízení projektu 41
1.01.3.1 Cíle vyhodnocení projektu 41
1.01.3.2 Kdy a kdo projekt vyhodnocuje 41
1.01.3.3 Co v projektu vyhodnocujeme 42
1.01.3.4 Doporučený postup vyhodnocení projektu 43
1.01.3.5 Vhodné metody k vyhodnocení projektu 43
1.01.3.6 Návrh opatření ke zlepšení řízení příštích projektů 44
1.01.3.7 Kde čerpat poučení z projektů 45
1.02 Zainteresované strany 48
Kateřina Hrazdilová Bočková
1.02.1 Charakteristika zainteresovaných stran 49
1.02.1.1 Mapování zainteresovaných stran 50
1.02.2 Řízení zainteresovaných stran 50
1.02.2.1 Analýza vlivu zainteresovaných stran 51
1.02.2.2 Zapojení zainteresovaných stran 53
1.02.3 Komunikační strategie 53
1.02.3.1 Postup při tvorbě komunikační strategie 54
1.02.3.2 Komunikační nástroje 55
1.02.4 Kontext projektu 55
1.03 Požadavky a cíle projektu 58
Jan Doležal
1.03.1 Kontext strategie organizace 59
1.03.2 Strategie projektu 60
1.03.3 SMART cíl 62
1.03.4 Trojimperativ 63
1.03.5 Logický rámec - nástroj pro SMART projekt 64
1.03.5.1 Význam jednotlivých polí 65
1.03.5.2 Logické vazby 67
1.03.5.3 Tvorba logického rámce 68
1.03.5.4 Přínosy logického rámce 69
1.04 Rizika a příležitosti 72
Branislav Lacko
1.04.1 Význam rizika v řízení projektu 73
1.04.2 Řízení rizik v projektu 74
1.04.2.1 Analýza rizik v projektu 75
1.04.2.2 Sledování rizik v projektu 77
1.04.3 Doporučené metody analýzy rizik projektu 78
1.04.3.1 Metoda RIPRAN 78
1.04.3.2 Skórovací metoda s mapou rizik 82
1.04.3.3 Metoda FRAP 85
1.04.3.4 Technika stromů rizik 85
1.04.3.5 Analýza citlivosti 87
1.04.3.6 Metoda plánování scénářů 87
1.04.3.7 Využití metody modelování a simulace pro analýzu rizik 89
1.04.4 Řízení a hodnocení příležitostí 90
1.04.5 Analýza silných a slabých stránek - SWOT 91
1.04.5.1 Základní popis analýzy SWOT 91
1.04.5.2 Rozšířená analýza SWOT 93
1.04.5.3 Některé zásady při provádění analýzy SWOT 94
1.04.5.4 Využití analýzy SWOT při řízení rizik projektu 94
1.05 Kvalita 98
Kateřina Hrazdilová Bočková
1.05.1 Úloha kvality v současném managementu 99
1.05.2 Definice kvality 100
1.05.3 Řízení kvality 100
1.05.3.1 Řízení kvality v rámci projektu 102
1.05.3.2 Standardy řízení kvality 103
1.05.4 Kontrola kvality 104
1.05.4.1 Statistické nástroje kontroly kvality 105
1.05.5 Zodpovědnost za kvalitu 106
1.06 Organizace projektu 108
Kateřina Hrazdilová Bočková
1.06.1 Začlenění projektu do trvalé organizační struktury 110
1.06.2 Hierarchická organizační struktura projektu 111
1.06.3 Sestavení projektového týmu 112
1.06.4 Matice odpovědnosti 112
1.06.5 Kontrolní schůzky 114
1.07 Týmová práce 117
Martin Hájek
1.07.1 Skupiny, týmy a komunity 118
1.07.1.1 Skupina 118
1.07.1.2 Tým 119
1.07.1.3 Komunita 119
1.07.1.4 Co je lepší? Skupina, tým nebo komunita? 119
1.07.2 Nutné charakteristiky týmu 120
1.07.3 Životní fáze týmu 122
1.08 Řešení problémů 125
Branislav Lacko
1.08.1 Řešení problémů v projektech 126
1.08.2 Systematický přístup k řešení problémů 126
1.08.3 Řešení specifických a technicko-organizačních problémů 127
1.08.3.1 Specifické problémy 127
1.08.3.2 Technicko-organizační problémy 128
1.08.4 Obecné postupy tvůrčího myšlení při řešení problémů 130
1.08.5 Doporučené techniky pro řešení problémů 131
1.08.5.1 Metoda strukturovaných porad (walkthrough) 131
1.08.5.2 Metoda přepnutí (swapping) 132
1.08.5.3 Metoda šesti otázek 132
1.08.6 Vhodné podmínky pro úspěšné řešení problémů 133
1.08.7 Metoda hodnotové analýzy 134
1.08.7.1 Vymezení hodnotové analýzy 134
1.08.7.2 Základní principy hodnotové analýzy 134
1.08.7.3 Základní postupy hodnotové analýzy 135
1.08.8 Pomoc poradců při řešení problémů 136
1.09 Struktury v projektu 139
Jan Doležal
1.09.1 Struktury v projektu jako základní nástroj popisu 141
1.09.2 Možné přístupy ke strukturování projektu 142
1.09.3 Struktura dokumentace projektu 145
1.10 Rozsah a výstupy (dodávky) projektu 147
Jan Doležal, Stanislava Nechvílová
1.10.1 Hranice projektu 148
1.10.2 Výstupy (dodávky) projektu a jejich konfigurace 149
1.11 Čas a fáze projektu 153
Jan Doležal
1.11.1 Čas a projekt 154
1.11.2 Fázový model projektu - životní cyklus projektu 156
1.11.2.1 Předprojektová fáze 156
1.11.2.2 Projektová fáze 158
1.11.2.3 Poprojektová fáze 159
1.11.2.4 Fázový model projektu 159
1.11.3 Postup časového plánování projektu 162
1.11.4 Časové plánování v multiprojektovém prostředí 169
1.12 Zdroje 176
Kateřina Hrazdilová Bočková
1.12.1 Charakteristika zdrojů 177
1.12.2 Kapacitní plánování zdrojů 177
1.12.3 Kontrola zdrojů 178
1.12.4 Vliv omezených zdrojů 178
1.12.4.1 Odstranění zdrojových omezení 179
1.12.4.2 Kompromis mezi časem a náklady 181
1.13 Náklady a financování 185
Jiří Krátký
1.13.1 Plánování nákladů a stanovení rozpočtu projektu 187
1.13.1.1 Náklady projektu 187
1.13.1.2 Metody stanovení nákladů 188
1.13.1.3 Rezervy 190
1.13.1.4 Výstup odhadu nákladů 190
1.13.2 Čerpání nákladů projektu 190
1.14 Obstarávání a smluvní vztahy 194
Jan Doležal, Jaromír Pitaš
1.14.1 Charakteristika nákupu 195
1.14.2 Nákupní know-how 196
1.14.3 Cena nakupovaného produktu jako problém 196
1.14.4 Kategorizace nákupních případů 197
1.14.5 Nástroje řízení nákupu 199
1.14.5.1 Analýza vlastní síly versus nákup (make or buy) 199
1.14.5.2 Paretova analýza (ABC analýza) 200
1.14.5.3 Porovnávací matice komodita-riziko 201
1.14.6 Kategorizace dodavatelů 201
1.14.7 Výběr dodavatelů, uzavírání smluv 203
1.14.8 Obchodní vztahy a smlouvy 203
1.14.9 Rizika ve smluvních vztazích 206
1.15 Změny 210
Jaromír Pitaš, Kateřina Hrazdilová Bočková
1.15.1 Řízení změn obecně 211
1.15.2 Reporting a monitoring změn 213
1.15.2.1 Chyby při řízení změn 213
1.15.3 Podněty vyvolávající změny 213
1.15.4 Kategorizace změn 214
1.16 Kontrola, řízení a podávání zpráv 218
Branislav Lacko, Jaromír Pitaš
1.16.1 Řízení projektu 219
1.16.2 Sledování a vyhodnocování stavu projektu 221
1.16.3 Podávání zpráv o průběhu projektu 222
1.16.4 Porovnání plánu se skutečností 223
1.16.4.1 Metoda procentního plnění 223
1.16.4.2 Metoda SSD 224
1.16.4.3 Metoda řízení dosažené hodnoty projektu (EVM) 225
1.16.4.4 Milníková metoda 230
1.16.4.5 Predikce dalšího vývoje projektu 231
1.16.5 Vyhodnocení odchylek a příprava rozhodnutí 232
1.16.6 Provedení řídicích zásahů 232
1.16.7 Podávání zpráv zainteresovaným stranám projektu 233
1.17 Informace a dokumentace 236
Branislav Lacko, Jaromír Pitaš
1.17.1 Informační podpora řízení projektu 237
1.17.1.1 Informace pro řízení projektu 237
1.17.1.2 Informační systém pro řízení projektu 238
1.17.1.3 Produkty pro počítačovou podporu řízení projektu 239
1.17.2 Charakteristika dokumentace projektu 240
1.17.2.1 Dokumentace projektu 240
1.17.2.2 Označování dokumentů 241
1.17.2.3 Druhy dokumentace 241
1.18 Komunikace 244
Pavel Máchal
1.18.1 Typy komunikace 245
1.18.2 Umění jednat s lidmi 246
1.18.3 Formy lidské komunikace 247
1.18.4 Základní druhy komunikačních aktivit 249
1.18.5 Verbální a neverbální projevy 249
1.18.6 Komunikační bariéry 251
1.18.7 Zásady správné komunikace 252
1.19 Zahájení 256
Jan Doležal
1.19.1 Kdy začíná projekt a v jakém prostředí? 257
1.19.2 Zakládací (identifikační) listina projektu 258
1.19.3 Proces zahájení 258
1.19.4 Provedení zahájení 259
1.20 Ukončení 262
Jan Doležal
1.20.1 Ukončení - nezbytná součást projektu 263
1.20.2 Ukončení jako proces 264
1.20.3 Ukončení etap a fází 265
1.20.4 Je ukončení koncem? 265
Část 2 Elementy behaviorálních kompetencí 269
2.01 Vůdcovství 270
Martin Hájek
2.01.1 Základní pojmy 271
2.01.2 Působnost vůdcovství 271
2.01.3 Účel vůdcovství 272
2.01.4 Charakter vůdcovství 273
2.01.4.1 Co vůdcovství poskytuje vedeným lidem 273
2.01.4.2 Co vedením lidí získává manažer 274
2.01.5 Hlavní činnosti při vedení 274
2.01.5.1 Práce s emocemi 275
2.01.6 Vedení v průběhu projektu 275
2.01.7 Rozvoj vůdčích schopností a charakteru 276
2.02 Zainteresovanost a motivace 278
Martin Hájek
2.02.1 Základní pojmy 279
2.02.2 Vybrané teorie motivace 281
2.02.2.1 Hierarchická teorie potřeb Abrahama Maslowa 281
2.02.2.2 Dvoufaktorová teorie Fredericka Herzberga 283
2.02.2.3 Teorie očekávání Victora Vrooma 284
2.02.2.4 Teorie rovnováhy Johna Adamse 284
2.02.2.5 Teorie pozitivního posílení Burrhuse Skinnera 285
2.02.2.6 Teorie získaných potřeb Davida McClellanda 286
2.02.2.7 Shrnutí teorií 286
2.02.3 Motivace týmu 287
2.03 Sebekontrola 290
Martin Hájek
2.03.1 Příčiny ztráty sebekontroly 291
2.03.2 Důsledky ztráty sebekontroly 291
2.03.3 Jak získávat sebekontrolu 292
2.03.3.1 Preventivní opatření 292
2.03.3.2 Monitorování a nápravná opatření 293
2.04 Asertivita 295
Pavel Máchal
2.04.1 Vymezení asertivity mezi ostatními typy chování 296
2.04.2 Znaky asertivního chování 297
2.04.3 Výhody asertivního chování 298
2.04.4 Asertivní techniky 300
2.04.5 Manipulace 301
2.04.5.1 Identifikace manipulátora 301
2.04.5.2 Obrana před manipulací 302
2.05 Uvolnění 304
Pavel Máchal
2.05.1 Stres 305
2.05.2 Zvládnutí stresu 308
2.05.3 Jak bojovat proti stresu 309
2.05.4 Relaxační techniky 310
2.06 Otevřenost 313
Martin Hájek
2.06.1 Otevřenost jako schopnost vytvořit otevřené prostředí 314
2.06.2 Otevřenost jako nadprahová úroveň informovanosti 315
2.06.3 Otevřenost jako nadprahová dostupnost projektového manažera 317
2.07 Kreativita 319
Martin Hájek
2.07.1 Kreativní techniky 320
2.07.1.1 Brainstorming 320
2.07.1.2 Brainwriting 321
2.07.1.3 Myšlenkové mapy 321
2.07.1.4 Crawford slip 321
2.07.1.5 Strategie Walta Disneye 322
2.07.1.6 Náhodný vstup 323
2.07.2 Překážky kreativity 323
2.07.3 Vhodnost kreativity 324
2.08 Orientace na výsledky 325
Martin Hájek
2.08.1 Očekávání a výsledky 326
2.08.2 Význam výsledků 327
2.08.3 Soukromé a veřejné výsledky 327
2.08.4 Hierarchie priorit výsledků 328
2.08.5 Měření výsledků 329
2.09 Výkonnost 331
Pavel Máchal
2.09.1 Výkonnost pracovníků 332
2.09.2 Pracovní rytmus 333
2.09.3 Pracovní zátěž 335
2.09.4 Režim práce a odpočinku 336
2.09.4.1 Pasivní formy odpočinku 336
2.09.4.2 Aktivní formy odpočinku 337
2.09.4.3 Životospráva 337
2.09.5 Pracovní spokojenost 337
2.10 Diskuse 341
Pavel Máchal
2.10.1 Zásady vedení diskusí 342
2.10.2 Vedení porad 343
2.10.3 Úloha facilitátora 347
2.11 Vyjednávání 351
Pavel Máchal
2.11.1 Taktiky vyjednávání 352
2.11.2 Poziční vyjednávání 355
2.11.3 Čtyři faktory vyjednávání 356
2.12 Konflikty a krize 359
Martin Hájek
2.12.1 Definice konfliktu a varianty jeho řešení 361
2.12.2 Klíčové kompetence manažera pro produktivní řešení konfliktů 362
2.12.2.1 Produktivní řešení konfliktů 363
2.12.3 Krize 364
2.13 Spolehlivost 366
Pavel Máchal
2.13.1 Spolehlivost manažera 367
2.13.2 Charakter 368
2.13.3 Kohlbergova stádia morálního vývoje 369
2.13.4 Důvěra 370
2.13.5 Prezentace projektového manažera 371
2.14 Porozumění hodnotám 374
Martin Hájek
2.14.1 Základní pojmy 375
2.14.2 Práce s hodnotami 376
2.14.2.1 Objevování hodnot 376
2.14.2.2 Propojení hodnot 377
2.14.3 Práce s týmovými hodnotami 378
2.14.4 Práce s vlastními hodnotami 379
2.14.5 Hodnoty nejsou tím nejdůležitějším 379
2.15 Etika 381
Stanislava Nechvílová, Pavel Máchal
2.15.1 Etika a morálka 382
2.15.2 Etika versus ekonomické priority 383
2.15.3 Etické chování 383
2.15.3.1 Firemní kultura 384
2.15.3.2 Etický kodex 385
2.15.4 Etika v projektech 385
Část 3 Elementy kontextových kompetencí 389
3.01 Orientace na projekt 390
Jan Doležal
3.01.1 Projekt je když... 391
3.01.2 Projektové řízení 395
3.02 Orientace na program 399
Jan Doležal
3.02.1 Charakteristika programu 400
3.02.2 Řízení programu 401
3.02.3 Program jako součást filozofie organizace 402
3.03 Orientace na portfolio 404
Jan Doležal
3.03.1 Kdy a jak vzniká potřeba portfolia? 406
3.03.2 Řízení portfolia 406
3.03.3 Nezbytné předpoklady pro práci s portfoliem 408
3.04 Implementace projektu, programu a portfolia 410
Jan Doležal
3.04.1 Důvody pro implementaci projektu, programu a portfolia 411
3.04.2 Způsob implementace 413
3.04.3 IT podpora řízení projektu, programu a portfolia 415
3.04.4 Klíčové faktory úspěchu implementace řízení projektu, programu a portfolia 416
3.05 Trvalá organizace 418
Jan Doležal
3.05.1 Trvalá organizace 419
3.05.2 Koncepce řízení trvalé organizace 420
3.05.3 Modely organizačních struktur zahrnujících řízení projektů 421
3.05.4 Projektová kancelář - rozhraní trvalé a dočasné organizace 426
3.06 Byznys 428
Jan Doležal
3.06.1 Co je to byznys? 431
3.06.2 Byznys pojetí podnikatelského subjektu 432
3.06.3 Projekty, programy, portfolia a byznys 433
3.07 Systémy, produkty a technologie 435
Branislav Lacko
3.07.1 Význam vlivu předmětu na projekt 437
3.07.2 Systémy 438
3.07.3 Produkty 441
3.07.4 Technologie 441
3.08 Personální management 443
Martin Hájek
3.08.1 Účel personálního managementu a základní personální činnosti 445
3.08.2 Výběr pracovníků 446
3.08.2.1 Příprava výběru 446
3.08.2.2 Výběr 448
3.08.2.3 Pokud projektový manažer nevybírá 448
3.08.3 Rozvoj pracovníků 449
3.08.4 Hodnocení pracovníků 450
3.08.5 Globální trendy v personálním managementu 450
3.09 Zdraví, bezpečnost, ochrana života a životního prostředí 452
Martin Hájek
3.09.1 Přinejmenším neškodit 454
3.10 Finance 456
Liběna Tetřevová
3.10.1 Finanční kontext projektu 457
3.10.2 Alternativní zdroje financování projektu 458
3.10.3 Proces rozhodování o optimálních zdrojích financování projektů 460
3.10.4 Financování projektů Public Private Partnership jako specifické formy projektů 461
3.11 Právo 464
Jaromír Pitaš, Jan Doležal
3.11.1 Právní vědomí 466
3.11.2 Vliv manažera projektu na právní vědomí 466
3.11.3 Právo na pracovišti 467
3.11.4 Právní kontext projektu 469
Závěr 471
Branislav Lacko
Řešení testů 473
Seznam literatury 502

 

O autorovi

Ing. Jan Doležal
Vystudoval Automatizaci a Informatiku na Fakultě Strojní VUT v Brně, kde pokračuje v distančním doktorském studiu s tématikou projektového řízení. Projektovému řízení se aktivně věnuje od roku 2001. Je aktivním členem Společnosti pro projektové řízení, o. s., (SPŘ), kde je předsedou sekce Projektově orientované společnosti; rovněž je certifikovaným projektovým manažerem IPMA Level B (Certified senior project manager).
Dříve působil jako specialista na volné noze, krátce jako projektový manažer ve firmě Logos, a. s., a ještě dříve působil několik let ve východočeské společnosti Mikroelektronika, s. r. o., která je dodavatelem systémů odbavování v hromadné dopravě s celosvětovou působností, kde zavedl projektové řízení, zastával pozici vedoucího projektové kanceláře (Senior project manager) a řídil velké mezinárodní projekty (Evropa, Jižní Amerika).
Má zkušenosti s projekty z komerčního, akademického i veřejnoprávního sektoru.
Dnes je ředitelem a jednatelem společnosti PM Consulting, s. r. o., a je členem několika profesních a odborných sdružení - kromě SPŘ např. Czech Project Management, o. s., nebo Asociace strojních inženýrů. Od roku 2007 je registrován v Národním registru poradců.
Ing. Martin Hájek, CSc.
Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na Českém vysokém učení technickém, kde poté pracoval jako výzkumný pracovník. Po několika letech v Ústavu teorie informace a automatizace při České akademii věd působil v letech 1992-2005 již jenom v soukromém sektoru, a to na top manažerských a statutárních pozicích. Získal celou řadu certifikátů z obecného i specializovaného managementu a aplikované psychologie. Od roku 2006 se věnuje koučování, poradenství, trenérské a lektorské praxi se zaměřením na manažerský leadership. Je též provozovatelem serveru Vedeme.cz, největšího webu na manažerský leadership v České a Slovenské republice.
Ing. Kateřina Hrazdilová Bočková, Ph.D.
Vystudovala Vysoké učení technické v Brně, Fakultu stavební v oboru ekonomika a řízení stavebnictví (2000). V rámci postgraduálního studia na téže fakultě se zaměřila na studium a aplikaci projektového řízení. Od roku 2002 působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Fakultě managementu a ekonomiky jako odborný asistent. V letech 2004-2005 byla pověřena vedením Ústavu podnikové ekonomiky. Je externím lektorem projektového řízení agentury PROFIMA Zlín (od 2004), externím konzultantem několika firem pro oblast business strategie a projektovým manažerem sportovních akcí vlastního Aerobic Studia v Uherském Hradišti. Je autorkou mnoha článků a publikací z oblasti projektového řízení. Od roku 2004 je certifikovaným projektovým manažerem a od roku 2006 je členkou Společnosti pro projektové řízení.
Ing. Jiří Krátký
Absolvoval Fakultu ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, v doktorském studijním programu zpracovává disertační práci zaměřenou na hodnocení projektů. Je členem Výboru Společnosti pro projektové řízení a certifikovaným projektovým manažerem IPMA Level C, je registrován v Národním registru poradců a je členem Czech Project Management, o. s.
Působil jako učitel ekonomických předmětů, ředitel poradenské společnosti První regionální rozvojová, a. s., zastával funkci ředitele Koalice nevládních organizací Pardubicka, o. s. Projektovému řízení se věnuje od roku 2000, od roku 2003 se specializuje na poradenství v oblasti projektů financovaných ze strukturálních fondů EU.
Připravil desítky úspěšných žádostí o dotace z fondů EU, při realizaci projektů působí jako externí projektový a finanční manažer, řídil také výzkumné projekty a je spoluautorem publikací v oblasti cestovního ruchu a projektového řízení.
Od roku 2008 spolupracuje se společností PM Consulting, s. r. o., jako lektor a konzultant.
Doc. Ing. Branislav Lacko, CSc.
Vystudoval průmyslový obor výroba letadel na Letecké fakultě Vojenské akademie v Brně roce 1967.
Externí aspiranturu absolvoval na VUT FE v Brně v letech 1977-1982 v oboru technická kybernetika.
Habilitační práci obhájil na VUT FS v Brně v roce 1995 v oboru automatické řízení.
Odbornou praxi získal ve výpočetním středisku TOS KUŘIM v letech 1967-1990, kde pracoval jako programátor, analytik, systémový programátor a vedoucí výpočetního střediska a kde se podílel na podnikových projektech i oborových projektech v rámci trustu Továren strojírenské techniky Praha.
Na VUT v Brně působí jako vysokoškolský učitel od roku 1991. Vyučuje v Ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství navrhování informačních a řídicích systémů.
Je členem Společnosti pro projektové řízení, národní členské organizace mezinárodní společnosti International Project Management Association, členem České společnosti pro systémovou integraci a Českomoravské společnosti pro automatizaci. Zúčastňuje se referáty o projektovém řízení na našich i zahraničních konferencích. Je autorem řady odborných článků o aplikaci projektového řízení v odborných časopisech a autorem vysokoškolských skript. Pracoval na řešení dvou zahraničních grantů z oblasti projektového řízení a dvou národních projektů.
Spolupracuje s řadou vzdělávacích firem jako externí lektor.
Je certifikovaným projektovým managerem IPMA, je evidován v Národním registru poradců ČR pro oblast projektového řízení a je dlouholetým, aktivním členem Společnosti pro projektové řízení, kde je od roku 2006 ve funkci prezidenta.
Ing. Pavel Máchal, CSc.
Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu na Vysoké škole zemědělské v Brně (1971), kde získal i hodnost kandidáta ekonomických věd. Postgraduální studium absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě, poté pracoval v různých manažerských pozicích. V podniku z odvětví lesního hospodářství působil naposledy jako generální ředitel, později v oblasti IT jako konzultant a finanční ředitel. Od roku 1994 externě přednášel na Mendelově zemědělské a lesnické fakultě v Brně. V současné době pracuje jako ředitel vysokoškolského ústavu Mendelovy zemědělské a lesnické fakulty v Brně a specializuje se na oblast projektového a školského managementu. Je předsedou Certifikační rady Společnosti pro projektové řízení a držitelem certifikátu Certified Senior Project Manager IPMA Level B.
Ing. Stanislava Nechvílová
Vystudovala Univerzitu Hradec Králové se zaměřením na informační management a management cestovního ruchu, nyní pokračuje postgraduálním studiem regionální ekonomie na Univerzitě Pardubice. Je členkou Společnosti pro projektové řízení a Young Project Managers Group. Pracovala v ICT společnosti Unicorn, a. s., a v konzultantské společnosti První regionální rozvojová, a. s. V současné době se věnuje přednáškové a konzultační činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání a spolupracuje s několika neziskovými a studentskými organizacemi.
Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D.
Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově (1987), poté šest let působil ve velitelských funkcích Armády České republiky. Od roku 1993 působí jako pedagog, nejprve na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově a od roku 2004 na Fakultě ekonomiky a managementu, Univerzity obrany v Brně. Jeho hlavním oborem je projektový management. Od roku 2006 je členem Společnosti pro projektové řízení, o. s., kde v současné době působí jako člen Certifikační rady certifikačního orgánu - vedoucí Certifikačního orgánu, a zároveň jako zkoušející v rámci certifikačního procesu stupňů D-B. Je certifikovaným projektovým manažerem stupně B dle IPMA. V současné době se věnuje přednáškové činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání a činnosti související s tvorbou, řízením a zkvalitňováním certifikačního procesu dle ICB v. 3.0.
Doc. Ing. Liběna Tetřevová, Ph.D.
Vystudovala Fakultu financí a účetnictví se specializací na účetnictví a finanční řízení podniku na Vysoké škole ekonomické v Praze (1996) a doktorské studium v oboru řízení a ekonomika podniku na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice (1999). V letech 2002 a 2003 absolvovala studium ochrany hospodářské soutěže na Univerzitě Tor Vergata v Římě. Habilitační řízení v oboru podniková ekonomika a management absolvovala na Hospodářské fakultě Technické univerzity v Liberci (2004). Od roku 1999 působí jako akademický pracovník na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a od roku 2005 působila i na Fakulte verejnej správy Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. V rámci své pedagogické, publikační a konzultační činnosti se věnuje problematice finančního managementu podnikatelského i veřejného sektoru.

 

Anotace

Projektové řízení je v současné době často skloňovaným termínem. O co ale vlastně jde? Jak si udělat co nejkomplexnější představu v přijatelném čase? Kolektiv autorů pod vedením Ing. Jana Doležala si vytyčil právě takový cíl - komplexně seznámit i laického čtenáře s problematikou řízení projektů a souvisejícími tématy na jednom místě, a to v první publikaci v ČR, která navazuje na mezinárodní standard projektového řízení IPMA (International Project Management Asociation) a využívá zkušeností autorů z tuzemských projektů a reálií. Kniha je členěna dle jednotlivých kapitol standardu IPMA (elementů), vysvětluje pojmy, představuje metody, popisuje souvislosti, uvádí příklady a obsahuje i otázky k samostatnému otestování znalostí. Knihu je možné použít nejen jako základní zdroj informací o projektovém řízení, ale i jako učebnici pro přípravu k certifikaci dle IPMA, což je doposud jediná mezinárodní certifikace v projektovém řízení prováděná v ČR (certifikuje Společnost p
ro projektové řízení o.s.).

 

http://www.grada.cz/projektovy-management-pro-praxi_5620/kniha/katalog/

 

Projektový management pro praxi - Barker StephenCole Rob

Co nejlepší projektoví manažeři vědí, říkají a dělají

 

Z obsahu

O autorech 8
Poděkování 9
1 Cesta ke skvělému projektovému managementu 11
1.1 Slovo na úvod 12
1.2 Zastavení první 12
1.3 Co v knize najdete? 13
1.4 Než se pustíte do práce 15
2 Umění plánování projektu 17
2.1 Slovo na úvod 18
2.2 Převzetí projektu 19
2.3 Na čem je postaven dobrý plán? 20
2.4 Plán je víc než pouhý časový rozvrh projektu 21
2.5 Plánovací minimum 22
2.6 Shrnutí 32
3 Řízení rizik a problémů projektu 33
3.1 Slovo na úvod 34
3.2 Řízení rizik a problémů 35
3.3 Je to víc než jen formalita 35
3.4 Stručný popis procesu 36
3.5 Krok 1: Identifikace klíčových rizik a problémů 37
3.6 Krok 2: Plánování zásahů 41
3.7 Krok 3: Monitorování a kontrola 44
3.8 Shrnutí 46
4 Dodejte zákazníkům kvalitu 49
4.1 Slovo na úvod 50
4.2 Co je to "kvalita"? 51
4.3 Dohoda o tom, co bude vyhovující 52
4.4 Měření kvality 56
4.5 Ověřování kvality 57
4.6 Externí ověření 60
4.7 Shrnutí 62
5 Řízení zdrojů 65
5.1 Slovo na úvod 66
5.2 Jak se vyrovnat s nízkými očekáváními 66
5.3 Není to pouze o penězích 67
5.4 Nepodceňujte důležitost kvalifikovaných odhadů 68
5.5 Budování rezerv v oblasti zdrojů 71
5.6 Příprava časového rozvrhu zapojení zdrojů 73
5.7 Sledování čerpání zdrojů 78
5.8 Shrnutí 80
6 Vedení týmů k efektivitě 83
6.1 Slovo na úvod 84
6.2 Zahajte s úsměvem 85
6.3 Budování projektového týmu 85
6.4 Motivace vašeho týmu 88
6.5 Vedení týmu 92
6.6 Krize? Jaká krize? 96
6.7 Shrnutí 97
7 Produktivní komunikace 99
7.1 Slovo na úvod 100
7.2 Porady mohou mít mnoho odstínů 101
7.3 Všechno záleží na přípravě 102
7.4 Uspořádání úspěšné porady 106
7.5 Skliďte, co jste zaseli 109
7.6 Velkých věcí lze dosáhnouti malými kroky 111
7.7 Shrnutí 112
8 Vedení týmové diskuse 115
8.1 Slovo na úvod 116
8.2 Projektoví manažeři a týmová spolupráce 117
8.3 Klíčové principy úspěšného vedení týmové spolupráce 119
8.4 Metody vedení týmové diskuse pro všechny příležitosti 124
8.5 Shrnutí 130
9 Poučte se! 133
9.1 Slovo na úvod 134
9.2 Mějte přiměřená očekávání 135
9.3 Vytvoření prostředí podporujícího proces učení 136
9.4 Kdy je nejvhodnější čas se poučit? 138
9.5 Umění se poučit 140
9.6 Formulovat poučení 144
9.7 Využívání a předávání zkušeností 145
9.8 Překonávání hlavních úskalí 146
9.9 Shrnutí 147
10 Cesta ke skvělému projektovému managementu 149
10.1 Co z vás udělá skvělé projektové manažery? 150
10.2 Příprava půdy pro dosažení úspěchu 151
10.3 Zavádění dobrých zvyklostí 151
10.4 Dobrý, ale ne dokonalý 153
10.5 Soustavné zlepšování 154

 

O autorovi

Stephen Barker 
Působí již více než patnáct let jako konzultant v oblasti projektového managementu. V širokém spektru jeho zákazníků jsou zastoupeny jak malé začínající technologické podniky, tak rozsáhlé projekty zadávané vládními úřady.
Rob Cole 
Konzultant projektového managementu s více než dvacetiletou praxí. Řídí důležité projekty a svými radami a koučováním pomáhá dalším projektovým manažerům. Specializuje se na hledání a řešení problémů v projektech.

Anotace

Tato knížka se od ostatních publikací o projektovém managementu odlišuje svou velkou praktičností, srozumitelností a jednoznačnou orientací na každodenní praxi projektového manažera. Nabízí praktické zkušenosti a osvědčené rady a tipy, jak úspěšně řídit projekty, jak je plánovat, řídit rizika a kvalitu, budovat a řídit projektové týmy, vést efektivní schůzky o projektu, vyjednávat a dovést projekt k stanoveným výsledkům. Jednotlivé kroky a nástroje přibližuje jednoduše, srozumitelně a prakticky. Odkrývá, co nejlepší projektoví manažeři vědí, co říkají a dělají.
Dozvíte se:
- co z vás udělá skvělé projektové manažery;
- jak projekt správně naplánovat a řídit;
- jak identifikovat klíčová rizika projektu a řešit vzniklé problémy;
- jak vytvořit efektivní tým, správně komunikovat a vést porady;
- jak naplnit účel projektu a dosáhnout požadovaného výsledku.

 

http://www.grada.cz/uspesny-projektovy-manazer_5257/kniha/katalog/

 

Úspěšný projektový manažer - Newton Richard

Jak se stát mistrem projektového managementu

 

Z obsahu

O autorovi 7
Předmluva 9
Úvod 11
Taje řemesla 11
Proč byste si měli tuto knihu přečíst? 11
Stručně o názvosloví pracovních funkcí 15
Sledy činností, projekty, programy a portfolia 16
Stručně k obsahu 16
1. Základní termíny 19
1.1 Co je projekt? Co je projektový management? 20
1.2 Kdo je projektový manažer? 21
1.3 Komu jsou projekty určeny? 22
1.4 Co je úspěch? 24
2. Naslouchání a mluvení 29
2.1 Nejdůležitější kapitola 30
2.2 Vaše publikum - komu musíte naslouchat a s kým máte hovořit 31
2.3 Naslouchání - hledání porozumění požadavkům zákazníka 36
2.4 Komunikace s posluchači 44
3. Co je skutečně vaším projektem? 65
3.1 Jak je důležité porozumět zadání projektu 66
3.2 Otázky pro sestavení zadání 67
4. Charakterové vlastnosti projektového manažera 83
4.1 Pocit vlastnictví a zaujetí 84
4.2 Správný úsudek - styl projektového managementu 87
4.3 Úsudky v projektovém managementu - shrnutí 103
4.4 Dotek kreativity 104
5. Jak odstartovat váš projekt 109
5.1 Plánování 110
5.2 Zajišťování zdrojů 115
5.3 Sestavování rozpočtu 119
5.4 Úvahy o rizicích a rozpočtových rezervách 120
5.5 Mobilizace 122
5.6 Projekt v reálném světě - praktické problémy a jejich překonávání 123
6. Osobní styly 127
6.1 Styly, kterých je třeba se vystříhat 128
6.2 Styly, které je třeba povzbuzovat 133
7. Řízení vašeho projektu 145
7.1 Co byste měli řídit? 146
7.2 Jak zjistíte, že máte uplatnit řídící zásah? 147
7.3 Jak byste měli řídit? 149
7.4 Změny a jejich řízení 152
7.5 Rozhodování 153
8. Tým 155
8.1 Jak dostat z týmu to nejlepší 156
9. Limity znalostí 175
9.1 Obecné zaměření versus specializace 177
9.2 Co by projektoví manažeři neměli dělat? 180
9.3 Odborné znalosti a obsah práce projektového manažera 182
10. Techniky projektového managementu 191
10.1 Rejstřík nástrojů projektového manažera 192
10.2 Co ještě se můžete naučit? 219
11. Vědět, kdy říct ne 221
11.1 Kdy vlastně potřebujete projektového manažera? 222
11.2 Jak rozpoznáte nebezpečí? 223
11.3 Konstruktivní "zabití" projektu 227
11.4 Prostě řekněte "ne" 229
Závěrečné myšlenky 231
Přehledy a shrnutí 233
Kapitola 1 - Základní termíny 233
Kapitola 2 - Naslouchání a mluvení 234
Kapitola 3 - Co opravdu je vaším projektem? 237
Kapitola 4 - Charakterové vlastnosti projektového manažera 238
Kapitola 5 - Jak odstartovat váš projekt 241
Kapitola 6 - Osobní styly 244
Kapitola 7 - Řízení vašeho projektu 245
Kapitola 8 - Tým 247
Kapitola 9 - Limity znalostí 249
Kapitola 10 - Techniky projektového managementu 251
Kapitola 11 - Vědět, kdy říct "ne" 254

 

O autorovi

Richard Newton 
Ostřílený manažer, který získává své zkušenosti na poli projektového managementu již dvacet let. Do výčtu jeho dosavadních odpovědností lze zařadit rozvoj informačních technologií a vývoj programového vybavení, programy pro řízení podnikatelských změn, projekty v oblasti telekomunikací nebo zavedení nových výrobků. Richard Newton rovněž intenzivně pracoval jako konzultant v oblasti řízení. V průběhu své kariéry viděl projektový management z mnoha perspektiv - od člena projektového týmu přes projektového manažera až po manažera programů, z pozice dodavatele i sponzora projektu nebo jeho zákazníka.
Richard Newton pracoval pro mnoho podniků, za něž jmenujme Kodak, Coopers & Lybrant, Telewest Broadband, Ernst & Young, Energis a A.T. Kearney. Pracoval ve Velké Británii, v kontinentální Evropě, v Austrálii i ve Spojených státech. Richard Newton je držitelem inženýrských titulů v oblasti strojírenství a ekonomie.

Anotace

Zeptáte-li se zkušených projektových manažerů, co odlišuje průměrné projektové manažery od těch nejlepších, zřídka vám řeknou, že je to zvládnutí formálních metod řízení projektů. Spíše se dozvíte veřejné tajemství, že dobrý projektový management je o tom, jak pracujete, jaký dokážete mít vliv a jak komunikujete s lidmi. Tato praktická a čtivá knížka, která je bestsellerem v západní Evropě, se právě tímto zabývá - poradí vám, jak skutečně úspěšně zvládnout řízení projektů v reálné praxi. Dozvíte se, co vlastně znamená úspěšná realizace projektu, jak porozumět, kdo jsou vaši zákazníci v projektu, co chtějí a jak s nimi nejlépe komunikovat, jak zjistit, co skutečně je vaším projektem, jak projekt nastartovat, jaké jsou ideální a nevhodné styly komunikace a práce, jak projekt řídit a jak dostat z projektového týmu to nejlepší. V knize najdete i přehled nejdůležitějších nástrojů a technik, a také rady, kdy a jak projekt bez milosti "zavřít". Ať už jste začínajícím či zkušenějším projektovým manažerem, tato kniha vám ukáže, jak se stát trvale úspěšnými projektovými manažery, schopnými opakovaně realizovat projekty včas a v rámci rozpočtu.